Týdeník Echo: Zamčené okresy, drony nad námi. Vítězí Netflix

Netflix ovládl obýváky naznačují na obálce nového čísla Týdeníku Echo, že tentokrát píšeme o rozmachu streamovacích služeb, především té jmenované. Tématu se věnuje Ondřej Štindl v Salonu Týdeníku Echo, kam si pozval čtyři hosty, pány, kteří mají k otázce co říci.

Pod neologismem Hamáčkiáda analyzuje Daniel Kaiser aktuální politickou, společenskou i zdravotní situaci v České republice. A Lenka Zlámalová se ptá Ivana Bartoše, šéfa Pirátů, co by v těchto dnech dělal on, kdyby byl předsedou vlády. O tom, jak je obtížné hledat partnera či partnerku v době zavřených kaváren, vináren, divadel, kin a galerií, uvažuje ve svém článku Ondřej Šmigol.

Naopak nad pandemii se povznesl Lukáš Visingr svým výkladem Drony, kam se podíváš. Tomáš Čechtický v souvislosti s odloženými olympijskými hrami v Tokiu vypravuje o olympiádách v minulosti, které byly zrušeny (za první a druhé světové války), eventuálně z jedné či druhé strany bojkotovány (za studené války). Jiří Peňás vzpomíná na zemřelého básníka Lawrence Ferlinghettiho, jehož slavné knihkupectví v San Francisku před pár lety navštívil, ale připomíná i filmového kritika Jiřího Cieslara, za nímž se vypravil na hřbitov do Pyšel.

„Zrychlený nástup streamovacích služeb, kombinovaný s uzavřením kin, může působit jako revoluční událost, která důkladně změní svět filmu a televize, způsob, jakým se audiovizuální díla k lidem dostávají, i obchod s nimi. Bude ta změna skutečně tak zásadní? A je pro filmový průmysl, filmovou tvorbu i publikum pozitivní?“ Tyto a další otázky klade v Salonu Týdeníku Echo svým hostům Ondřej Štindl.

„Pondělkem 1. března počínaje zažívá Česká republika něco jako stanné právo pro 21. století, prozatím na tři týdny. S druhou heydrichiádou to nelze srovnávat potud, že dnes už odpůrci režimu, natož narušitelé zákazů nejsou stříleni, na druhou stranu stejně jako tehdy platí zákaz vycházení od 21. hodiny a k respektování jiného zákazu (překračování hranic okresů) má sloužit silná přítomnost ozbrojených složek v terénu: výhledově až pět tisíc policistů a pět tisíc vojáků, říká v úvodu své analýzy Daniel Kaiser.

A jak je to s letouny bez lidské osádky? Jejich historie je delší, než by se mohlo zdát, sahá až do let první světové války. Nepodceňujeme je stále? Nebo je naopak přeceňujeme? Lukáš Visingr se zamýšlí nad vojenskými drony a jejich současnou i budoucí rolí v ozbrojených konfliktech: „Jestliže je nyní do akce vysláno šest pilotovaných strojů, za deset let vyrazí jeden pilotovaný, provázený ‚smečkou‘ dronů. Ty mu budou poskytovat ochranu a budou plnit i zvlášť rizikové úkoly typu destrukce nepřátelské protivzdušné obrany.“

Nové číslo Týdeníku Echo můžete číst již nyní elektronicky. Od čtvrtka je pak k dostání i v prodejnách tisku.