Průlomové rozhodnutí: fyzioterapie je těžká práce

Fyzioterapie je obdobně těžká a riziková práce jakou vykonávají například hasiči, pyrotechnici či silničáři, kteří za plného provozu opravují vozovky. Vyplývá to z rozhodnutí pražské hygienické stanice, která letos na základě měření lokální svalové zátěže zařadila profesi „fyzioterapeut – žena“ do třetí rizikové kategorie.

Měření, které pro své zaměstnance zařídila pražská Thomayerova nemocnice, je průlomové a mohlo by ovlivnit situaci v ostatních zdravotnických zařízeních. Ženám fyzioterapeutkám tím totiž vzniká nárok na rizikový příplatek a speciální zaměstnanecké podmínky. Ve třetí kategorii to podle platné zdravotnické vyhlášky činí 1250 až 5000 korun k platu navíc. Zatím však není jasné, na jaký příplatek mají fyzioterapeutky v Thomayerově nemocnici šanci dosáhnout: stávající vyhláška totiž s touto kategorií pro rehabilitační pracovníky vůbec nepočítá.

„Myslím, že se jedná o průlomové rozhodnutí, určitě toto měření budou požadovat i ostatní kolegyně v dalších zdravotnických zařízeních. Všichni fyzioterapeuti v republice jsou těmito riziky ohrožení,“ domnívá se Jana Hlinovská, vedoucí fyzioterapeutka Thomayerovy nemocnice, kde jako první zažádali o změření svalové zátěže předloktí a svalů rehabilitačních pracovníků.

Práce fyzioterapeuta je podle ní namáhavá. „Většina z nás trpí nemocemi šlach či svalových úponů. Ať už se jedná o mladé absolventy hned po škole, kteří po třech měsících práce chodí s ortézami, jak nejsou zvyklí pracovat rukama osm hodin v kuse. Na bolest rukou a komplikace z přetížení si samozřejmě stěžují i ti starší, kteří dělají tuto náročnou práci dlouhodobě,“ říká Jana Hlinovská.

Riziková třetí skupina se však týká jen žen. „Měřili jsme muže i ženy, riziková lokální svalová zátěž se potvrdila pouze u žen,“ dodává, což se dá vysvětlit tím, že muži mají lepší svalovou konstituci a fyzickou práci lépe zvládají.

Jaký reálný dopad pro ně bude mít rozhodnutí pražské hygienické stanice? „Mysleli jsme si, že budeme mít nárok na rizikový příplatek. Ten je však ve zdravotnictví definovaný pouze pro konkrétní činnost. Vzhledem k tomu, že jsme toto měření provedli jako první v republice, tak naše profese není v ministerské vyhlášce vyjmenovaná,“ upozorňuje Jana Hlinovská. Situaci by však chtěli dále řešit.

Každopádně pozitivně hodnotí přístup vedení Thomayerovy nemocnice, které zadalo studii měření náročnosti práce při rehabilitacích. „Pro nás to znamená, že se k nám vedení nemocnice chová vstřícně a váží si naší práce. Nechávají nám nárok na pauzu po dvou hodinách manuální práce. Když nám bude přiznaná nemoc z povolání, můžeme marodit za „plný plat“. A když bychom měli problém dlouhodobě a nemohli tuto práci vykonávat, zaměstnavatel by nás měl přeřadit na jiný, méně náročný typ práce za stejných platových podmínek,“ dodává Jana Hlinovská.

„Vedení nemocnice si dobře uvědomuje, že rehabilitace má své nezastupitelné místo v léčbě různých těžkých diagnóz jako například úrazů či různých závažných neurologických onemocnění. Protože se jedná o fyzicky i psychicky namáhavou práci, snažíme se našim fyzioterapeutům zajistit co nejlepší podmínky k výkonu jejich namáhavé a záslužné práce,“ dodal k tomu mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.