Alfa Romeo Giulia QV: Oheň v očích

Stylová Alfa Romeo s motorem Ferrari a pohonem zadních kol? To zní jako sen. Před pár lety by málokdo tušil, že italská automobilka povstane z popela a navíc na první pokus postaví vůz, který v pohodě konkuruje zavedeným hráčům – například BMW M3.

Nová Alfa Romeo Giulia sklízí víceméně pozitivní kritiku a pomalu se usazuje ve třídě prémiových sedanů střední třídy. Dobrá zpráva je, že tradiční italská automobilka má po letech letargie (ve střední třídě chyběla pět let, od ukončení produkce modelu 159!) zase dobré modely. Ještě kéž by se jí podařilo stejně rychle a elegantně rozvinout prodejní a servisní síť. Určitě by si to zasloužila. Zejména s přihlédnutím k tomu, jak funguje vrcholný model Giulie, tradičně nazvaný QV podle zeleného čtyřlístku (quadrifoglio verde).

Ať už se značce bude dařit jakkoli, zásadní je, že nové QV je skvělé halo auto. I když na první pohled nevypadá tak agresivně jako například zmíněná M3, bližší průzkum odhalí, že Italové svůj supersedan rozhodně neodflákli. Pod 19palcovými koly najdeme ohromné brzdy (vpředu dokonce šestipístkové, za příplatek karbonkeramické), karoserii zdobí přední nárazník s velkými otvory vzduchu a dokonce aktivním splitterem, což je v této třídě unikum, vzadu je karbonové křidélko, funkční difuzor přes půl nárazníku a čtyři koncovky výfuku. Zboku zaujmou karbonové nástavce prahů. Pokud se podíváme ještě blíž a poklepeme na kapotu či střechu, zjistíme, že i zde je využit lehký a pevný materiál z uhlíkových vláken.

Srdcem vozu je hliníkový šestiválec do V, zjednodušeně řečeno zkrácená verze motoru V8 z Ferrari California. Díky přeplňování dvěma turbodmychadly nabízí výkon 510 koní a 600 Nm točivého momentu, což při skvělé hmotnosti lehce přes 1,6 tuny znamená zrychlení na stovku za 3,9 s a maximální rychlost 307 km/h. Síla putuje na zadní kola přes upravenou osmistupňovou převodovku ZF a elektronicky řízený samosvorný diferenciál na zadní nápravě.

Sportovní interiér s výraznými sedadly (karbonové skořepiny jsou za příplatek) okamžitě obejme tělo s jedinou touhou – vyrazit vpřed. Startovací tlačítko je rudé a přímo na volantu, rozměrné páčky řazení na sloupku řízení a kůží pošitá palubní deska dokreslují celý dojem.

Mnohem lepší než popis je ale zážitek z jízdy. Giulia QV totiž překvapuje nejen svou brutální dynamikou (která je očekávatelná), ale zejména skvělým rychlým a přesným řízením. Zřejmě nejlepší hřebenové řízení s elektrickým posilovačem na trhu. Ohromnou pochvalu zaslouží neutrální naladění vozu (rozdělení hmotnosti mezi nápravy je 50 : 50), skvěle fungující podvozek, umožňující skutečné hrátky na hranici fyzikálních zákonů (a možná i za ní) a zmíněné řízení. Vůz reaguje naprosto čitelně, přirozeně a během okamžiku. Díky tomu je snadné propojit se se strojem v jedno tělo, jednu duši. Zatímco jízda je naprosto úžasná, Giulia má i své mouchy. Například zastaralý infotainment systém, ve kterém se složitě orientuje a nenabízí moc možností nastavení. Navigace je celkem rychlá a dá se napsat, že i funkční, ale v každém Volkswagenu už je dneska lepší systém. Pak je tu spotřeba paliva: nikdo asi nečeká, že vůz o výkonu 500 k bude jezdit „za šest“, ale pokud trochu využíváte potenciál, spotřeba benzinu stoupá k hranici 20 litrů a snadno ji překročí. Na druhou stranu je třeba přiznat, že pokud pojedete v klidovém režimu, spokojí se s deseti litry, což je fajn.

Supersedany střední třídy, to dnes v řeči čísel znamená kolem 500 koní zhruba za dva miliony Kč. Zatímco základní cena Giulie QV je o něco vyšší než u BMW M3, s příplatky vyjde BMW dráž. Cena tedy není nijak přehnaná, naopak je docela vstřícná.

Italové dokázali, že i napoprvé jsou schopni vytvořit skvěle fungující vůz, schopný dosahovat výkonů z říše snů. Nejlepší na tom je, že Alfa prostě vzbuzuje emoce – mnohem víc než německé značky. Návrat do této kategorie se nemohl povést lépe.

Plusy:
Motor, podvozek, jízdní vlastnosti, styl.

Minusy:
Infotainment systém, funkce automatických dálkových světel.