Česká hra Attentat 1942 získala v Berlíně cenu. Přesto ji v Německu nelze zakoupit

Česká počítačová hra Attentat 1942, která přibližuje dobu protektorátu po atentátu na Reinharda Heydricha, sice letos získala hlavní cenu na německém festivalu nezávislých počítačových her A MAZE, v Německu si ji ale nikdo zahrát nemůže. Důvodem je tamější praxe, která neumožňuje zobrazovat nacistické symboly v počítačových hrách. Tvůrci české hry by se ji mohli pokusit změnit u soudu.

Hra, za níž stojí odborníci ze dvou fakult Univerzity Karlovy a historici české Akademie věd, navazuje na trojici výukových simulací pro školy. „Je to hra založená převážně na vzpomínkách pamětníků, kdy se snažíte zjistit, proč vašeho dědečka bezprostředně po atentátu na Heydricha zatklo gestapo,“ říká vedoucí projektu Vít Šisler z Filozofické fakulty UK. „Vy pátráte tak, že se ptáte babičky, ptáte se pamětníků, kolegy dědy z odboje, kolegů, co s ním pracovali ve fabrice, a postupně se z různých osobních výpovědí snažíte složit ten příběh,“ vysvětluje.

Postavy ve hře jsou sice fiktivní, ale byly vytvořeny na základě osudů konkrétních lidí a dobových svědectví. Vzhledem k tématu hry je jasné, že se v ní objevují i nacistické symboly nebo tradiční pozdravy hitlerovských stoupenců.

Právě to je ale problém ve spolkové republice, kde je zobrazování nacistických symbolů trestné, ať už jde o vlajky, uniformy, odznaky nebo třeba pozdravy. Trestní zákoník přitom počítá až s tříletým trestem odnětí svobody. Výjimku ze zákona mají oblasti školství, vědy, umění či zpravodajství o době nacismu.

Čtěte také: Unikátní útěk: český důstojník oblékl uniformu SS, z lágru ujel v autě

Na počítačové hry – i když mohou mít v zásadě vzdělávací charakter – se ale žádná taková výjimka nevztahuje, protože nejsou běžně považovány za umění. Tvůrci české hry to pocítili už na berlínském festivalu. „Na tom festivalu porota hru hrála v uzavřené sekci, kam nesměla veřejnost,“ říká Šisler s tím, že Attentat 1942 se tak nemohl zapojit ani do soutěže o nejoblíbenější hru u návštěvníků.

Podobné situaci nyní čelí na celém německém trhu. Zatímco řada firem problém řeší tak, že vyvine speciální verzi hry pro Německo, z níž odstraní veškeré hákové kříže a další nacistické symboly, čeští tvůrci se podle Šislera shodli, že takový přístup by byl v případě jejich hry absurdní. Zvažují proto teď několik jiných možností, jak s nezměněnou hrou na německý trh přeci jen proniknout.

Počítačové hry ve spolkové republice standardně žádají o rating zdejší agenturu, která má ale podle Šislera interní směrnici, jež stanoví, že žádná hra, v níž je nacistická symbolika, nesmí být povolena. „My můžeme udělat to, že tu hru vydáme bez povolení toho úřadu,“ říká. „Ale pak nám reálně hrozí žaloba,“ míní.

„Nebo můžeme tu hru dát k posouzení, oni nám ji zakážou, protože musí, a my potom to jejich rozhodnutí můžeme napadnout u správního soudu,“ nastiňuje další možnost. U soudu by tvůrci argumentovali tím, že jejich hra je založená na historickém výzkumu a v žádném případě neslouží k propagaci nacismu.

Takový soud sice může trvat léta, potenciálně by ale mohl vést k obecnější změně v přístupu k počítačovým hrám v Německu. V to po úspěchu české hry na berlínském festivalu doufal i jeho zakladatel Thorsten Wiedemann. „Toto vítězství může být důležitým krokem k oficiálnímu uznání počítačových her v Německu jako kulturního média, které je posuzováno stejně jako ostatní umělecké formy,“ nechal se slyšet.

Čtěte také: Nobelova cena za literaturu letos nebude. Je za tím skandál #MeToo

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.