„Chaos a parodie v přímém přenosu.“ Po Pirátech kolem windfall tax vyvádí i TOP 09

Zmatky kolem zavedení daně z mimořádných zisků pokračují i v tomto týdnu a schválení takzvané windfall tax (WFT) se nadále odkládá. Nejprve vnesli chaos do návrhu, se kterým přišel ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), Piráti, kteří do sněmovny přišli se svým návrhem, pozměňovací návrhy pak v úterý zveřejnili i zástupci TOP 09. Poslanci druhé zmíněné strany chtějí v dalších letech platnosti WFT nižší úroveň zdanění, Piráti zase požadovali retroaktivitu opatření a platnost už od letošního roku. Sněmovna by daň měla schvalovat příští pátek.

Zatímco Stanjura navrhuje novou daň až od příštího roku, předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek navrhoval, aby se vztahovala již na mimořádné zisky za letošní rok. S odvoláním na legislativní radu vlády uvádí, že by to nebylo retroaktivní, což by jinak bylo nepřípustné. Michálek chtěl zároveň snížit sazby z navrhovaných 60 procent na 40 procent. Navrhuje také snížit limit, od kterého se daň bude vztahovat i na banky.

Podobně hovořila už minulý týden místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti), jejíž slova následně potvrdil ve středu před jednáním vlády vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Po jednání vlády možnost platnosti windfall tax na letošní rok dementoval právě Stanjura.

Michálek nakonec v úterý večer v rozpravě ve sněmovně uvedl, že Piráti svůj pozměňovací návrh nakonec neuplatí. Argumentoval tím, že o dani vedla koalice debatu. V této debatě podle něj zazněl apel ministra financí Stanjury i premiéra Petra Fialy (ODS), aby daň nezačala platit už za letošní rok.

„Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty, proběhlo k tomu jednání předsedů stran. A proto my jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a ten návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny,“ popsal Michálek. Informoval také, že podle převažujícího názoru legislativní rady vlády bylo zavedení daně už od letošního roku možné.

Piráti byli terčem kritiky, protože poté, co Richterová sdílela informaci o koaliční shodě na retroaktivitě, následovala silná reakce burzy a akcionáři přišli za den o cca 30 miliard, nicméně tuto ztrátu burza do konce minulého týdne dohnala. Richterová si však stála za svým, že v koalici skutečně shoda byla a že na jednání, kdy dohodě o retroaktivitě došlo, byl i ministr Stanjura, který ale následně informaci popřel. Koaliční chaos ohledně zcela zásadního opatření tím ale zatím neskončil.

Po Pirátech totiž v úterý předložili své návrhy i poslanci koaliční TOP 09. Předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Původní návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) počítá se stabilní sazbou daně 60 procent. Předseda Jakob se stranickým kolegou Michalem Kučerou také navrhli zúžit okruh těžařských nebo energetických firem, na které by daň měla dopadnout.

Jakob, který mimo jiné minulý týden podobně jako Jurečka a Richterová hovořil o tom, že koalice má shodu na retroaktivitě, uvedl, že v současnosti shoda panuje na tom, že svůj návrh ohledně sazeb daně koalice načte. „Bude to tak jedna z variant stanovení sazby. O těch budeme dál jednat,“ napsal v Jakob textové zprávě.

Ministr Stanjura podal svůj návrh na zavedení daně z neočekávaných zisků jako poslanec a chce ho vložit jako pozměňovací návrh k vládnímu daňovému balíčku. Tento balíček například prodlužuje rychlejší odpisy majetku do příštího roku nebo zvyšuje limit pro povinnou registraci plátců daně z přidané hodnoty z jednoho na dva miliony korun. S příjmy z nové daně počítá již návrh státního rozpočtu příští rok.

Předsedkyně opozičního klubu ANO a bývalá ministryně financí Alena Schillerová za to Stanjuru kritizuje a poukazuje na to, že rozpočet počítá s příjmy, které dosud nejsou schválené. Stanjura řekl již dříve v rozpočtovém výboru sněmovny, že se domnívá, že v okamžiku schvalování rozpočtu bude již daň schválena.

Chaos a parodie

Poslanec TOP 09 Kučera spolu s Jakobem také navrhli, aby do mimořádné daně spadaly pouze ty nebankovní firmy, u nichž podíl takzvaných rozhodných příjmů pro daň z neočekávaných zisků překročí 50 procent celkového čistého obratu. „Zamezí se tak aplikaci daně na poplatníky, u nichž jsou rozhodné činnosti vedlejší či dokonce zcela okrajovou aktivitou a kvalifikovali by se jako poplatníci pouze z důvodu členství ve skupině podniků s neočekávanými zisky,“ uvedli ke svému návrhu. Poslanec Kučera v rozpravě upřesnil, že návrh směřuje na zemědělské podniky, které vyrábějí energii z bioplynových stanic. Tyto stanice tvoří uzavřený cyklus, který využívá odpady z chovu hospodářských zvířat. Stanjura poznamenal, že do rozhodných příjmů se nebudou zahrnovat příjmy za energie dodané ve skupině jinému podniku pro jeho spotřebu.

Schillerová považuje za nepřijatelné, aby se návrh nové daně projednával jako pozměňovací návrh, a nikoli jako samostatná předloha. Poukazovala na to, že jde o zásadní věc a že poslanci mají pouze druhé čtení na to, aby podali případné pozměňovací návrhy. Návrhem se podle ní měla zabývat odborná místa včetně legislativní rady vlády. „Opozice by neměla mít jenom ten dnešek k tak zásadní změně,“ míní. Ve středu na zasedání sněmovny uvedla, že neschopnost vlády se shodnout na konečných parametrech této daně je „chaos a parodie v přímém přenosu“.

„Jsme v nestandardní době, podle mě jsem neměl jiné řešení, než jaké jsem zvolil,“ reagoval Stanjura. Daň by měla v příštím roce vynést 85 miliard korun. Stanjura před poslanci ujišťoval, že vláda tyto peníze použije v souladu se schváleným rozpočtem pouze na mimořádné výdaje. Ministerstvo podle něj odhaduje, že na kompenzaci maximálních cen energií bude potřebovat zhruba 100 miliard korun. Dalším zdrojem peněz má být odvod z výroby elektřiny. Vše nad stanovenou cenu elektřiny mají její výrobci odvádět státu na kompenzace a tento odvod bude také daňově uznatelným nákladem pro daň z neočekávaných zisků. Stanjura uvedl, že pro tento odvod bude zapotřebí změna zákona a nové nařízení vlády.

Členské státy EU se začátkem října dohodly, že stanoví maximální prodejní cenu elektřiny pro výrobce z jiných zdrojů, než je plyn, na 180 eur (4410 korun) za megawatthodinu. Příjmy nad tuto hranici budou smět unijní vlády použít na opatření na podporu domácnostem a firmám. Stanjura řekl, že česká vláda se kloní k tomu, aby se tento odvod lišil podle zdroje elektřiny. Byl by tedy jiný například pro jaderné elektrárny, uhelné elektrárny či fotovoltaické elektrárny.

Burza v sevření nejistoty

Zmatečná vládní komunikace kolem připravované daně z mimořádných zisků neprospívá tržní situaci. Shodují se na tom analytici. Zdrženlivě se také staví k odhadovanému výnosu daně, s nímž ministerstvo financí počítá. „Pražská burza pokračuje v sevření nejistoty vyvolané nekoordinovanými tanečky kolem takzvané WFT na energetický a bankovní sektor. Právě tyto dva sektory totiž tvoří kolem 80 procent celé pražské burzy. Jestli nemá něco trh rád, tak je to nejistota. A právě nejistota je nyní to, co dostává trh pod opětovný prodejní tlak,“ uvedl analytik XTB Štěpán Hájek. Není podle něj jasné, jak bude trh reagovat ze střednědobého hlediska, jelikož z pražské burzy mohou postupně odcházet zahraniční investoři, a ta může upadnout v zapomnění.

„Zmatečná komunikace týkající se této daně citelně zasáhla akcie firem obchodovaných na burze, což důvěře investorů zrovna neprospělo. Je otázkou, zda potenciální výnos této daně předčí reputační riziko, které s ní souvisí,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle hlavního ekonoma Cyrrus Víta Hradila debata o změnách parametrů daně na poslední chvíli dělá z diskuse frašku. „Jak sama vláda přiznává, jedná se o neobvyklý nástroj v neobvyklé době, a tím spíš by si žádal profesionální přípravu, komunikaci i implementaci. Dočkali jsme se bohužel pravého opaku, což situaci jen dále zhoršuje. Úpravy se navíc týkají zcela zásadních aspektů ať už z pohledu ekonomického či právního. Minimálně v těchto věcech již koalice skutečně měla mít již dávno jasno,“ uvedl.

Hlavní analytik Natland Petr Bartoň považuje různé návrhy vládních stran k podobě windfall tax za důsledek nesouladu v koalici. „Je to logický důsledek situace, že koalice v rámci koaličního vyjednávání dospěla do patové situace, kterou může vyřešit jen ‚test počtem poslanců‘. V rámci koalice má každý člen vyšší procentuální sílu než v Poslanecké sněmovně,“ uvedl.