Bylo Čapí hnízdo nezávislým podnikem? Dotační expert Steiner rozporuje Šarochovy argumenty
Kauza Čapí hnízdo
NOVÉ
Jan Zatorsky
Výpovědi bankéřů jsou silnější než dokumenty banky, podivné argumenty při posouzení velikosti podniku při žádosti o dotaci nebo jednoznačný vliv premiéra Andreje Babiše na chod Farmy Čapí hnízdo. Tak argumentují v textu Otazníky nad zastavením trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo europoslanec a právník Stanislav Polčák spolu s dotačním expertem Leo Steinerem. Deník Echo24 má jejich text k dispozici.
V desetistránkovém dokumentu se oba autoři věnují klíčovým argumentům obsaženým v odůvodnění zastavení trestního stíhání předsedy vlády Andreje Babiše a jeho rodiny. Podle Polčáka a Steinera, který odhalil v roli náměstka Státního fondu životního prostředí manipulace s dotacemi ROP Severozápad, je samotné zastavení trestního stíhání velmi raritní. „Zastavení z důvodu, že skutek není trestným činem, je natolik výjimečným jevem, že jeho četnost dle těchto statistik nepřesahuje počet případů v jednotkách případů ročně na celkový počet šetřených případů,“ uvádí v textu.
Otazníky nad zastavením tre... by newsroom on Scribd
Největší pozornost ale oba autoři věnují klíčové větě, podle které se nepodařilo sehnat důkazy, které by jasné prokazovaly, že společnost Farma Čapí hnízdo nebyla v době podání žádosti do rozhodnutí nezávislým podnikem a nesplňovala definici malého a středního podniku a také, zda byla farma znevýhodněným podnikem.
„Jinými slovy aby mohli blízcí rodinní příslušníci (dle dostupných údajů) jednoho z nejbohatších občanů ČR býti ve svých údajných podnikatelských aktivitách považováni za malý a střední podnik, muselo by být jednoznačně mimo jakékoli pochybnosti prokázáno odstřižení, respektive neexistence zvýhodňujících vazeb na koncern. Tato závislost však byla prokázána, kdy je možno tuto míru vazeb označit zřejmě za ekonomickou závislost a kdy plně odpovídá hodnocení ekonomické integrace menšího podniku s velkým, k čemuž ostatně po uplynutí doby udržitelnosti projektu (5 let) také došlo i formálně,“ stojí v textu.
Za podivný považuje Polčák se Steinerem i fakt, že celé devadesátistránkové odůvodnění nedává smysl stylisticky. „Celé pasáže
odůvodnění shora uvedeného usnesení se totiž jeví, jako by měly původně sloužit jako základ argumentace pro odůvodnění žalovaného skutku v obžalobě. Jinými slovy při opačně formulovaném závěru usnesení by prakticky celý jeho text, až na závěrečné sentence, bez významných obtíží unesl odlišný výrok, respektive postup dozorového státního zástupce, tedy vznesení obžaloby. Již z tohoto důvodu usnesení ztrácí na přesvědčivosti svých závěrů,“ tvrdí autoři.
Otázky navíc vzbuzuje i výpověď bankovních úředníků, která byla v rozporu s dokumentací bank. „Pokud má být až následným svědectvím pracovníků banky „vyloučena pravdivost záznamů uvedených v materiálech banky o tom, že společnosti Agrofert a Farmy Čapí hnízdo byly v době projednávání žádostí o poskytnutí úvěru pro společnost Čapí hnízdo či v následné době čerpání úvěrů a jejich splácení v postavení mateřské a dceřiné společnosti“, pak by obecnou aplikací takového postupu (tj. následnou< výpovědí bankovních úředníků) bylo možno takřka vždy „přebít“ písemné materiály vyhotovované bankou v době rozhodování o poskytnutí bankovní záruky nebo například úvěru,“ uvádí dokument.
