Týdeník Echo: Čína a Orwell, proč věříme konspiracím, Tarantinovo rekviem za Hollywood

Obálka nového čísla Týdeníku Echo odkazuje na Hongkong, kde protivládní demonstrace dosáhla v neděli počtu 1 700 000 účastníků. O situaci v Hongkongu i o praktikách čínského režimu hovoří v rozhovoru s Danielem Kaiserem konzultant západních vlád a profesor na univerzitě v Salamance Erping Zhang.

Politologickou analýzou Podzim populistů přispěl Petr Holub. Jiří Peňás se dělí o své cestovatelské dojmy z belgického Ostende a vedle toho ještě recenzuje paměti Stanislava Komárka. V seriálu Architektura pokračuje Matěj Beránek, tentokrát čtenářům slovem i obrazem představuje novou Galerii Jamese Simona na proslulém berlínském Ostrově muzeí.

Ondřej Šmigol se v souvislosti s nedávnou sebevraždou Jeffreyho Epsteina zamýšlí nad přitažlivostí konspiračních teorií a mimo jiní připomíná: „Každý z posledních čtyř amerických prezidentů byl objektem nějaké konspirační teorie. Zvláštní vyšetřovatel Kenneth Starr, který vypátral Moniku Lewinskou a tím dal záminku k impeachmentu, původně prověřoval podezřelé obchody s půdou, kterých se měl Bill Clinton dopustit ve svém domovském státě Arkansas. Z podezření se postupně vypracovala rozsáhlá spekulace, podle níž manželé Clintonovi ovládali v Arkansasu rozsáhlou mafii, jež měla na svědomí desítky obětí. George Bush ml. zase podle konspiračních teoretiků měl naplánovat a provést útok 11. září. Baracka Obamu šílenci podezřívali z toho, že není rozený Američan a že zfalšoval svůj rodný list. A Donald Trump měl spolupracovat s Rusy, kteří v jeho prospěch dalekosáhle zfalšovali volby.“

Nový film Quentina Tarantina Tenkrát v Hollywoodu hodnotí Ondřej Štindl: „Ve většině scén Tarantinovy novinky se dá najít nějaký citát nebo odkaz, ve filmu vystupují reálné postavy amerického filmu konce 60. let, jejich mírně ,fikcionalizované‘ varianty, objevují se v něm pasáže dobových filmů a jejich ,alternativní verze‘. Z množství podobných jednotlivostí režisér a jeho tým skládají obraz světa toho filmu – Hollywoodu rekonstruovaného i vysněného –, dokážou to nezvykle přesvědčivě, ten film nesmrdí digitální postprodukcí, byť byla nepochybně a hojně využívána, působí skutečně asi jako právě sen – na dosah a přitom unikající. Tenkrát v Hollywoodu je (mimo jiné) taky velice zábavný výlet, exkurze. Ve společnosti hrdinů divák projde různá místa a film mu je důkladně ukáže. Nikoli ale stylem ,kamery na cestách‘. Je to jakési společné sentimentální putování po místech, jež jsou určitému typu lidí drahá, byť na nich třeba v životě nebyli.“

Blížícímu se začátku školního roku je věnována speciální dvanáctistránková příloha Zpátky do školy, v níž je kromě jiného velkým rozhovorem představen Petr Husar, zakladatel dnes už všeobecně známých Zkoušek nanečisto, pedagog, který hlásá: „Optimismus by měla být učitelova povinnost.“

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.