Zavedení zón Praze pomohlo. Jenže aut je moc

Praha má s parkováním velké problémy. Aut se po městě pohybuje tolik, že je veřejný prostor vyčerpaný a vozidla dnes často zabírají i chodníky. „Pokud chceme, aby Praha nezůstala jenom vylidněným Disneylandem nebo svojí vlastní karikaturou, musíme usilovat o to, aby se v Praze lépe žilo rodinám s dětmi,“ varuje Petr Váverka, člen Rady České parkovací asociace.

Jste zastáncem rezidenčních zón, proč jsou v Praze potřeba?

Ano, žiji na Praze 3 a bez rezidenčních zón si nedokáži představit efektivní regulaci parkování. Čistě teoreticky by žádné zóny nebyly potřeba, pokud by všichni parkovali v garážích a na parkovištích – mimo veřejný prostor. To ale není reálné. Centrum Prahy bylo postaveno v době, kdy auta neexistovala a ještě v roce 1950 bylo v celé ČR asi 130 000 aut, v roce 1960 cca 220 000 aut. Dnes je to více než 5 750 000 aut!

V Praze je poměr téměř jedno auto na osobu. Bohužel aut je dnes tolik, že se už vyčerpal veřejný prostor a místo abychom si tento prostor chránili, zabíráme chodníky na parkování aut. Tím se zhoršuje život rezidentů a navíc není kde zaparkovat. Zbývá nám (ne)rovnice například: jak na ulici s kapacitou 50 parkovacích stání zaparkovat 150 aut. Musíme tedy regulovat a legislativa nám dovoluje ochranu rezidentů formou vyznačení rezidentních (modrých) zón. Abychom neomezili návštěvníky, je jim povoleno parkování po určitou dobu za poplatek. Tím dochází k vybalancování obrovské poptávky s omezenou nabídkou.

Buďme realisté – aut je příliš mnoho a současně také auta potřebujeme. Pokud chceme, aby Praha nezůstala jenom vylidněným Disneylandem nebo svojí vlastní karikaturou, musíme usilovat o to, aby se v Praze lépe žilo rodinám s dětmi. Zavedení zón určitě rezidentům Prahy pomohlo, a můžeme diskutovat zda některé parametry nezpřísnit nebo naopak „neubrat“.

Není řešením výstavba nových garáží?

Stavba nových garáží problém nevyřeší, respektive pouze částečně – nebude dost kapacity pro všechna auta, vzhledem k nákladům bude parkování v garážích výrazně dražší, nebudou tak blízko bydliště (a lidé nechtějí chodit ani 5min nebo jezdit tramvají pro auto).

I dnes je hodně garážových míst v centru Prahy volných, protože lidé nemohou, nebo nejsou ochotni platit požadovanou cenu. Pokud bude parkování na ulici levnější, nebude ochota k přesunu do garáží za vyšší cenu. Je to logické a nemůžete se na lidi zlobit. Domnívám se, že i kdyby se garáže v centru začaly budovat, bude hodně místních občanů, kteří se budou snažit stavbě zabránit (známe situaci ze stavby dálnic). Takže když zůstaneme nohami pevně na zemi, rezidentní zóny jsou nejméně konfliktní řešení.

Je současný systém efektivní?

Největší výhoda Pražských parkovacích zón je v celkové digitalizaci a efektivitě systému – je mnohem levnější než předchozí systém a především přívětivější pro různé skupiny řidičů. Rezidenti i návštěvníci mohou využít klasické automaty, ale i nové chytré technologie a aplikace. Policie má snadnější a efektivnější kontrolu díky scanovacím autům a také změna v řešení přestupků na městských částech pomáhá zvyšovat respektovanost.

Od zahraničních odborníků slyšíme slova chvály, že ČR je spolu s Holandskem na jedné straně a Španělskem na straně druhé třetí lokalitou nejmodernějších parkovacích řešení v Evropě. Konkrétně Prahu chválí experti za komplexní přístup a řešení problematiky – pamatuje na různé uživatele jak z hlediska způsobu užívání vozidel, tak i věkové struktury řidičů a samozřejmě rozvoje města.

ODS před volbami navrhovala zřízení jedné velké parkovací zóny. Jak se stavíte k takovému návrhu?

Celopražská zóna není vhodná z několika důvodů – dopady by byly obrovské, negativní, a to na všechny obyvatele Prahy. Takové opatření by totiž mělo přesně opačný efekt – místo zlepšení by nastalo zhoršení situace nejenom při parkování, ale ve všech ostatních oblastech. Výrazně by narostla intenzita IAD (individuální automobilové dopravy), tím pádem emise a znečištění ovzduší. Snížila by se bezpečnost chodců a nejpodstatněji by se zhoršila obecně možnost zaparkovat. Navíc takové opatření nemá oporu v legislativě, takže by bylo stěží realizovatelné.

Jakou ideální formu rezidenčních zón tedy navrhujete?

Osobně jsem příznivcem menších rezidenčních zón, než jsou celé městské části – jak bylo původně v koncepci navrhováno a také, jak je to obvyklé i v západní Evropě. Na stranu druhou je potřeba lidem vysvětlit výhody i nevýhody takového systému a zatím nevidím politiky, kteří by měli odvahu říkat i nepopulární věci. V diskusích bohužel místo faktů zaznívají demagogické názory a s těmi nelze nalézt konstruktivní řešení.

Lidé chtějí zdravější ovzduší a vyšší bezpečnost na silnicích, zároveň by chtěli parkovat zdarma a všude – to jsou stejné protiklady jako byste chtěl nejlevnější auto (levnější než Dacia), aby bylo nejpohodlnější (jako Mercedes) a nejrychlejší (jako Ferrari). Vidíme, že je to nesmysl a pojďme zpátky na zem – jsou prioritami lidé, jejich zdraví a bezpečnost? Anebo je prioritou jedna z mnoha materiálních věcí, konkrétně automobil?

Měly by se modré zóny rozšířit na území celé Prahy?

Zde je jednoduchá odpověď – zóny ze zákona nemůžete zavést tam, kde není problém s parkováním. Pokud v některé části Prahy, kde je velký problém s parkováním (velký deficit parkovacích stání), nebudou zavedeny rezidenční zóny a v okolních částech ano, tak se samozřejmě v této lokalitě situace dále zhorší a měli bychom zde rezidenční zóny zavést. Ale také nepřehánět – doslechl jsem se, že zóny chtěli zavést někteří rezidenti zcela okrajových částí (vzdálených od metra), kde nebyl žádný problém s parkováním v žádnou denní nebo noční dobu – v takovém případě zóny zavést nelze.

K rozhodnutí o zavedení zóny musí být jasný podklad – analýza dopravy v klidu, která potřebu zóny potvrdí anebo vyloučí. Město může ze zákona organizovat dopravu. A těžko může organizovat něco, co je již organizováno samovolně – myšleno vyvážené poměry mezi nabídkou a poptávkou v okrajových lokalitách HMP mimo dostupnost metra či tramvajových tratí.

Čtěte také: Pražské magistrále končí životnost. Kolaps je jen otázka času, varuje architekt

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.