Zesměšňování jako sport. Učitelé čelí při online výuce i šikaně

DISTANČNÍ VÝUKA

Zesměšňování jako sport. Učitelé čelí při online výuce i šikaně
Distanční výuka přináší řadu problémů. Foto: Shutterstock
Domov

Ze strany zejména starších žáků se učitelé při online výuce často potýkají se šikanou. Žáci je zesměšňují, nahrávají a videa umisťují na internet. „Je to mezi nimi velký sport,“ řekl deníku Echo24 prezident Asociace ředitelů základních škol Michal Černý. Právě i strach ze šikany je tak podle něj v některých případech příčinou nezvládání distanční výuky. Tu však oproti jaru zvládá lépe řádově více škol, dodal Černý. Fatální problém může naopak podle odborníků znamenat distanční výuka pro učební obory.

Internetem koluje řada videí, na nichž se žáci baví na účet učitelů, kteří nejsou tolik zběhlí v ovládání počítače či komunikačních platforem. Objevilo se například video z hodiny, jejíž náplní jsou zásady slušného chování, a na němž žáci učitelku přesvědčí, že má ke ztlumení mikrofonů využít známou klávesovou zkratku alt+F4. Tím však učitelka komunikační program vypne, což žáci ocení typickým hysterickým smíchem.

Jde o jeden z problémů, který v online výuce přetrvává i v současnosti. „Nahrát učitele, jak se zesměšňuje při online výuce a dát to na YouTube, je mezi těmito dětmi velký sport,“ řekl pro Echo24 Michal Černý. Na jaře byla situace horší, ovšem i v současnosti se někteří učitelé šikany ze strany žáků obávají. „U těch starších žáků se to bohužel často stává,“ dodal Černý s tím, že šlo o jeden z důvodů, proč někteří učitelé online výuku nezvládali a nemusí tak vždycky jít jen o nedostatek schopností.

Jak ukázala nedávná tematická zpráva České školní inspekce, distanční výuka byla na jaře na mnoha základních školách problematická i z řady jiných důvodů. Podle výpovědí žáků dominovala spíše pasivní výuka (sledování videí či samostatná práce). Odpovědi učitelů pak poukázaly na to, že ve vysoké míře komunikovali přes e-mail doplněný telefonickou komunikací a relativně málo využívali výukových platforem, uvedla inspekce.

Podle předsedy asociace a ředitele klánovické Masarykovy základní školy Michala Černého už je takový přístup v současnosti spíše otázkou malých škol mimo města či jednotlivců. „Na jaře se na mnoha školách jednalo opravdu jenom o to udělej ty a ty úkoly a odevzdej je. Myslím si, že se to do současné doby významně posunulo, netvrdím, že se to neděje, ale řádově se počet škol, kde to takhle probíhá, zmenšil,“ řekl deníku Echo24 Michal Černý s tím, že školy i učitelé byli na jaře přechodem na distanční výuku zaskočení.

Tisíce nepřipravených řemeslníků

Ideální výuka na základních školách by podle něj měla probíhat zhruba půl na půl, tedy padesát procent online hodin, z nichž by navíc děti neměly dostávat nějaké větší domácí úkoly, zbylá polovina pak jako samostatná práce. „Ale zdůrazňuji, že by to mělo probíhat zajímavým způsobem, je spousta různých výukových programů, nástrojů, které tohle umožňují udělat zajímavě,“ dodal Černý.

Problémy distanční výuky však nelze v současných podmínkách vyřešit například u učebních oborů. „Pro učební obory může mít dlouhodobé distanční vzdělávání opravdu fatální následky. Zedník musí pracovat s cihlou a maltou, truhlář musí pracovat s kusem dřeva a pilou, malíř musí malovat stěny. Pokud si žáci nebudou moci práci vyzkoušet, nic se nenaučí,“ řekl viceprezident Hospodářské komory Roman Pommer.

Podobně situaci vidí například ředitel Střední odborné školy Jarov Miloslav Janeček. „Pokud by stávající stav trval ještě několik týdnů nebo se cyklicky opakoval, mohou v příštích letech na trh práce nastoupit tisíce nedostatečně připravených řemeslníků,“ řekl Miloslav Janeček s tím, že praktická výuka tvoří u učebních oborů padesát procent a je často nemožné ji na dálku realizovat.

Vláda rozhodla o uzavření téměř všech škol od 14. října, zejména za uzavření prvního stupně základních škol pak čelí kritice. Distanční výuka je podle odborníků i zástupců škol dlouhodobě problematická, zejména pak pro nejmenší žáky či ty ze závěrečných ročníků, a ohrožuje vzdělání dětí. Podle řady kritiků pak vláda dostatečně nevysvětlila, proč školy jako v jedné z mála zemí uzavřela. V provozu zůstaly mateřské školy a školy vyčleněné pro péči o děti zdravotníků, pracovníků sociálních služeb, policistů, hasičů nebo zaměstnanců úřadů práce. Kdy dojde ke znovuotevření škol zatím není jasné.