Zemřel symbol čínských ekonomických reforem Kao Šan-kuan

Ve věku 92 let zemřel jeden z nejvýznamnějších čínských reformistů ekonom Kao Šan-kuan. Mezi lety 1984- 2003 se podílel na tvorbě několika ekonomických reforem a je tak de facto otcem novodobého čínského tržního hospodářství. Na konci 80. let založil Čínský rozvojový institut v Šen-čenu. Podílel se na ekonomických reformách, které vedly k větší otevřenosti země a přílivu kapitálu. Často navštěvoval Hongkong a přenášel západní metody do Pekingu. Přednášel i na univerzitách v Harvardu a Stanfordu. Píše například South China Morning Post, který jeho odchod označuje za velkou ránu protržních sil v čínském vedení.

"Významně se podílel na posunu Číny ze země s relativně ideologickým a uzavřeným systémem k moderní otevřené ekonomice, která podporuje soukromé podniky," vzpomíná na Kao Šan-kuana Siao Keng z Honkongské univerzity. Sám Kao považoval reformu za svoje celoživotní poslání. Reforma je má celoživotní snaha a má celoživotní starost," uvedl Kao ve své knize 40 let reformy a otvíráni se: Shrnutí a reflexe.

Chinese economist Gao Shangquan’s death a blow to pro-market camp within Communist Party https://t.co/FJBkz0sxgp

— ShaneWarren&Assoc. (@SWAAconsultants) June 29, 2021

Přestože nezastával nikdy vysokou stranickou pozici o jeho vlivu vypovídá nejlépe příběh z roku 1993. Tehdy budoucí guvernér Čínské národní banky Ťi Kang organizoval konferenci o čínských reformách, které se měly zúčastnit stovky i zahraničních hostů. Když jí úřady vzhledem k tématu zakázaly, obrátil se právě na Kao Šan-kuana. Když za ní převzal odpovědnost, byla konference znovu povolena.

Kao Šan-kuan byl považován za symbol reforem ve směru k volnotržní ekonomice. O jeho vlivu svědčí i to, že přestože podporoval prvního tajemníka Čao- C Janga, který prosazoval i poltické reformy, které podporoval i Kao, po jeho odvolání a internaci, po které následovalo krvavé potlačení demonstranti na náměstí Nebeského klidu, se Kaova pozice nezměnila. Jako akademik působil až do letoška, kdy se účastnil videokonference o inovacích v soukromém sektoru.

V 80. letech, byl zástupcem ředitele Státní komise pro restrukturalizaci ekonomiky, později byl členem Státní rady, kde dohlížel na ekonomické reformy. V této době docházelo například k uvolnění cenové politiky v zemědělství, či k menším privatizacím. V akademickém světě byl vysoce respektován a mezi jeho žáky se řadí například guvernér Čínské národní banky Ťi Kang či vicepremiér Liu He. V roce 1991 založil Čínský institut pro reformu a rozvoj v Šen-Čenu, přes který do Číny proudily moderní teorie ze západní kapitalistických ekonomik.

V roce 1997 se také například podílel na ekonomických podmínkách předání Hongkongu pod čínskou správu. Minulý rok Čínská komunistická strana výrazně svobody Hongkongu omezila a začala v něm uplatňovat zákony omezující demokracii a lidská práva, které platí ve zbytku Číny. V souvislosti s jeho úmrtím se tak začíná mluvit o soumraku školy volného obchodu, který se snažil v rámci čínského systému celý život uplatňovat. Těsně před smrtí také odevzdal do tisku knihu pamětí o délce 440 000 slov.