Zemřel odbojář Suchý. StB ho nezlomila ani výhružkami. „Tak mě pověste,” řekl jim

ZEMŘEL DISIDENT A ODBOJÁŘ

Zemřel odbojář Suchý. StB ho nezlomila ani výhružkami. „Tak mě pověste,” řekl jimNOVÉ
František Suchý Foto:

FOTO: Paměť národa

Domov

zd Echo24

Zemřel odbojář, disident a politický vězeň komunistického režimu František Suchý. Bylo mu 91 let. Do všeobecného povědomí se dostal v minulém roce, když ho organizace Post Bellum vyznamenala Cenou paměti národa za to, že se dokázal postavit totalitní moci.

Organizace Post Bellum zaznamenala životní příběh Františka Suchého díky projektu Paměť národa, v němž mapuje osudy konkrétních pamětníků. O jeho úmrtí informoval ředitel organizace Mikuláš Kroupa na svém Facebooku s tím, že odbojář zemřel 7. června.

Příběh Františka Suchého: agenti StB mu vyhrožovali smrtí, stejně odmítl podepsat spolupráci

„Buď, ty hajzle, podepíšeš spolupráci, anebo tě pověsíme,“ vyhrožoval vyšetřovatel Františkovi Suchému, když si odpykával svůj pětadvacetiletý trest za to, že ve své garáži schovával amerického agenta Koudelku. „Tak mě pověste,“ odpověděl Suchý.

Únor 1948 zastihl Suchého jako studenta vysoké školy. Zúčastnil se i pochodu na Hrad, během kterého chtěli zástupci studentské obce vyzvat prezidenta Beneše, aby neustupoval komunistům. Demonstraci ale brutálně rozehnala policie a jednoho ze studentů postřelila.

V následujícím roce byli Suchého rodiče zatčeni za pomoc jiné rodině při útěku za hranice. Jejich i jeho situace se ještě zhoršila poté, co policie zatkla agenta americké zpravodajské služby Koudelku. Ten nevydržel kruté výslechy a prozradil, že jej Suchý ukrýval v garáži. Když pak během domovní prohlídky StB objevila protistátní letáky a v márnici uschované zbraně po německých vojácích, byla postupně celá rodina zatčena a zbavena veškerého majetku.

Vyšetřování trvalo čtvrt roku, vysokoškolský student František Suchý dostal s přihlédnutím ke svému věku pětadvacet let, jinak by ho čekal trest smrti. Jeho rodiče byli odsouzeni ke čtyřem a čtyřem a půl roku vězení. StB mu nabízela propuštění výměnou za spolupráci, ale i přes vyhrožování smrtí odmítl.

Vystřídal věznice Pankrác, Mírov, Opava, Bory, Leopoldov, část trestu působil jako technický konstruktér. V roce 1964 byl propuštěn v polovině trestu, pracoval jako zámečník, později jako konstruktér v Kovodíle.


Čtěte také: Ocenění za odvahu dostali tři stateční z Rudého náměstí

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.