Chcete s námi zpívat? Musíte přivést migranta, požaduje pěvecký sbor

Již pět let se v německé metropoli týden co týden schází pěvecký sbor, jehož členem se Berlíňané mohou stát jen tehdy, pokud s sebou jako doprovod přivedou běžence. Pěvecké těleso Begegnungschor (Sbor setkání), které si do názvu vložilo setkávání, totiž vzniklo jako integrační projekt v době vrcholu uprchlické krize v roce 2015.

„Založen byl s ideou přivést k sobě přes hudbu nové Berlíňany, jak je nazýváme, a staré Berlíňany,“ řekla ČTK o vzniku sboru jeho manažerka Sophie-Leonie Kmieciková. „Není potřeba znát jazyk a není vůbec nezbytné, aby lidé uměli zpívat na profesionální úrovni, ale aby si právě přes jazyky a kulturu k sobě našli cestu,“ vysvětlila cíle.

V cestě ke členství ve sboru ale stojí Němcům jedna podmínka, musí s sebou přivést někoho, kdo do Německa přišel jako migrant. „To je jediná podmínka, kterou stále máme pro staré Berlíňany, kteří německé občanství mají či z Berlína pocházejí. Musí přivést lidi z jiných kulturních okruhů a utvořit tandem,“ dodala Kmieciková s tím, že novými členy jsou často lidé z arabsko-perského regionu.

Migranti, tedy noví Berlíňané, jsou ve sboru vítáni i sami. „My jako Němci ale musíme někoho jiného přivést. Jednoduše proto, aby sbor zůstal různorodý,“ vysvětlila Kmieciková.

„Mám rád hudbu, která spojuje Německo s arabskými zeměmi. A tady zpíváme německy i arabsky. Máme šest písní, které zpíváme v arabštině,“ řekl jeden z členů 59letý Júsif Núraddín, který pochází ze Sýrie. Ve sboru, kde hraje na arabskou loutnu úd, se přidal před rokem a půl. S sebou na zkoušku nyní poprvé přivedl přítelkyni, která je rovněž původem Syřanka.

Núraddín po zjištění, že ČTK je českou národní tiskovou agenturou, ihned začal hovořit o tom, že zná české fotbalisty. V Česku ale osobně nebyl. „Ještě ne, ale kamarád, který navštívil Prahu, mi vyprávěl, jak je město krásné. Chci se tam také jednou podívat,“ uvedl.

Zkoušky se zúčastnila i Johanna, která je ve sboru od roku 2016. „Když do Německa přicházelo z různých zemí mnoho lidí, tak jsem je chtěla poznat. Tehdy jsem se o sboru doslechla, přišla jsem a byla jsem naprosto nadšená. Tolik různých písní, tolik jazyků a tolik lidí z nejrůznějších zemí,“ řekla o důvodech připojit se k projektu. V současné době se ocitla bez tandemu, protože její dosavadní doprovod se z Berlína odstěhoval. „Ale brzy ho již snad opět budu mít. Jedna má známá, která pochází z Íránu, se zřejmě přidá,“ uvedla.

Bez tandemu se krátce ocitla také kamarádka Johanny, Charlotte, protože její dosavadní etiopský doprovod se již sboru z časových důvodů nemohl věnovat. „Už ale asi měsíc mám novou tandemovou partnerku, Keňanku,“ dodala.

Na počátku měl sbor osm desítek členů. „Ale projekt se vyvíjí, lidé přichází a odchází, z některých nových Berlíňanů se stali za posledních pět let staří Berlíňané, další odešli za studiem, našli práci, takže se jim jednoduše změnily zájmy. Nyní máme asi padesát členů,“ řekla Kmieciková.

„Máme dva dirigenty, jsme rozděleni na sbormistra a kapelníka,“ uvedl Bastian Holze, který stojí v čele sboru. Původně byl Begegnungschor pouze sborem, časem ale vznikla ještě kapela nazvaná Begegnungsband. „V ní najdou uplatnění ti, kteří třeba tolik zpívat nechtějí, ale umí hrát na hudební nástroje,“ dodala Kmieciková. Kapelu vede Michael Betzner-Brandt, který se během zkoušky sboru posadil za klavír.

Holze nyní připravuje sbor na sobotní vystoupení v Berlíně, kde se předvedou i další hudební tělesa. „Budeme tam dvacet minut zpívat, poté se všemi ještě společně zazpíváme Ódu na radost,“ řekl Holze o původní básni Friedricha Schillera zhudebněné Ludwigem van Beethovenem.

„Jinak zpíváme nejrůznější písně, arabské, německé, anglické, někdy přetextované, někdy upravené do orientálních či západních verzí,“ řekl o repertoáru Holze. „Například gratulační píseň Happy Birthday (Štastné narozeniny) máme ve 13 jazycích,“ uvedl.

Nejčastěji sbor zpívá pro berlínské publikum, vystupoval již ale také v jiných německých městech. Do zahraničí ale doposud nevyjel.

Stejně jako jiné zájmové činnosti, tak i na Begegnungschor dolehla pandemie nemoci covid-19. Ani koronavirus ale zkoušky nezastavil, sbor pravidelně cvičil přes internet a od července mohl opět zpívat na školním dvoře. Kvůli deštivému počasí středeční zkoušku přesunul do školní auly, což ale znamenalo dodržet sérii karanténních opatření. Při pohybu v aule byla nezbytná rouška, kterou si při zpěvu mohli členové odložit. Zachován musel být i odstup. „A musíme pravidelně větrat. Třicet minut můžeme zpívat, pak patnáct minut větrat. A tak stále dokola,“ dodal Holze o nařízení berlínské radnice.