Francie s ČR si zablokovaly daňové návrhy, Babiš chce psát Macronovi

Francie a Česká republika si na jednání ministrů financí zemí Evropské unie opět vzájemně zablokovaly návrhy týkající se daní. Česku se tak dál nedaří prosadit, aby země unie mohly pro řešení daňových úniků využívat systému takzvané přenesené daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty (DPH), známý jako „reverse charge“. Stanovisko Francie zkritizoval premiér v demisi Andrej Babiš, který reverse charge prosazuje. Prohlásil, že napíše dopis francouzskému prezidentovi Emanuelu Macronovi a návrh se pokusí znovu prosadit v Evropské radě.

Stejně jako při předchozí diskusi o reverse charge byla i v pátek proti Francie. Ta se naopak snaží prosadit návrh týkající se možnosti přesunout elektronické publikace do nižší či nulové sazby DPH, který nyní – stejně jako na loňském jednání v Lucembursku – zablokovala Praha. Proti návrhu České republiky hlasovaly také Řecko a Slovinsko

Sedím s velvyslanci EU na obědě a právě jsem se dozvěděl, že zase neprošel reverse charge. Klasika 😂 Nelíbil se Francouzům. Tohle je francouzská solidarita? 😉 Taky Slovinci a Řekové proti. Samozřejmě to nevzdáme. Hned píšu dopis Macronovi a chceme to projednat na Evropské radě.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 25. května 2018

Krok Francie se nelíbí premiérovi v demisi Andreji Babišovi. „Tohle je francouzská solidarita?,“ napsal na Twitteru. Babiš nicméně chce podle svých slov návrh legislativy zkusit prosadit znovu. „Hned píšu dopis Macronovi a chceme to projednat na Evropské radě,“ dodal.

Neshoda mrzí i českou ministryni financí Alenu Schillerovou. „Pro nás je to poslední stavební blok daňové reformy, vedle kontrolního hlášení a elektronické evidence tržeb. Má to doplnit reformu,“ upozornila. Francie míní, že k řešení by Česku stačilo využívat stávajících pravidel, která umožňují systém reverse charge výjimečně aplikovat v určitých oblastech. „To pro nás není cesta… je to hrozně nepraktické,“ řekla Schillerová. Podle ministryně musí nyní Praha další postup promyslet. „Musíme to zanalyzovat s kolegy a experty, ale určitě to nevzdáme,“ uvedla.

Postup obou států na tiskové konferenci kritizoval Vladislav Goranov, ministr financí nyní předsednického Bulharska.„Tyto dva body, které jsou po technické stránce připravené, jsou obětí rozdílných pohledů dvou členských zemí. Jako bulharský ministr financí musím říci, že podobný přístup je nepřijatelný a nemělo by se to opakovat,“ poznamenal Goranov.

U daňové problematiky ale státy EU musí rozhodovat jednomyslně a tak podle něj nyní ministři mohou jen sledovat, jak se jeden stát snaží prosadit svou představu proti vůli ostatních. „Nemyslím si, že to je správný způsob, jak by se země měly chovat,“ dodal Goranov.

Návrh na zavedení mechanismu reverse charge spoluiniciovala Praha, o věc velmi usiloval Babiš. Základem systému je přesun platby DPH z dodavatele na odběratele, což má bránit takzvaným karuselovým podvodům.

Evropská komise v prosinci 2016 po tlaku návrh předložila, ovšem v podobě, která byla pro Česko nepřijatelná. Návrh byl několikrát upravován. V nynější podobě by umožnil zavést plošný mechanismus přenesení daňové povinnosti u DPH na dodávku zboží a služeb překračující hodnotu 10.000 eur (přes 250.000 Kč).

Evropská komise odhaduje, že nedostatky stávajícího systému DPH znamenají v EU ročně ztrátu 150 až 160 miliard eur (3,9 až 4,1 bilionu Kč). Komise loni v říjnu přišla s návrhem reformy celého systému, která by měla platit od roku 2022. Nové řešení by mělo ztížit daňové úniky při obchodování přes hranici mezi členskými zeměmi. Nyní tyto úniky v EU ročně dosahují až 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč).

Čtěte také: Babišův plán naráží, Francie odmítá „reverse charge“

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.