Biden zaprodal střední a východní Evropu
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
AMERICKÁ JADERNÁ STRATEGIE
Do amerického Kongresu minulý týden dorazila zpráva o jaderné strategii Spojených států. Tento týden přitom podepsal ruský prezident novelizovanou ruskou ...
Soustavným refrénem Trumpova prezidentství byla jeho údajná přilnavost k Rusku. Je pravda, že jeho rétorika byla značně znepokojivá a možná ruského prezidenta Vladimira Putina i osobně obdivoval. V reálných krocích však vystupoval proti Moskvě ostřeji než jeho předchůdce Barack Obama a vypadá to, že i než jeho nástupce Joe Biden. Jeho administrativa právě ustoupila Rusku (a Německu) v otázce plynovodu Nord Stream 2, což přímo ohrožuje energetickou bezpečnost střední a východní Evropy.
Nord Stream 2 je hotový již z 95 % a má vést plyn přímo z Ruska do Německa, čímž obejde střední a východní Evropu, které v případě nátlaku bude moci vypnout plyn beze strachu, že by tím naštval Evropu západní. Zvláště Polsko a Ukrajina proti plynovodu dlouhodobě protestují.
Americká politická scéna se dlouho zdála proti plynovodu také sjednocená. Trump se proti Nord Streamu angažoval osobně. Nazval ho „hroznou věcí“. Kongres nařídil vládě zavést sankce proti Nord Streamu obří většinou, na které se podílely obě strany. Ministr zahraničí Anthony Blinken během nominačního slyšení prohlásil: „Jsem odhodlán udělat vše, co je v našich silách, abychom dokončení plynovodu zabránili.“ V únoru mluvčí Bílého domu Jen Psakiová tvrdila: „Náš postoj k Nord Streamu 2 byl velmi jasný a zůstává nezměněn. Prezident Biden jasně řekl, že Nord Stream 2 je špatný. Je špatný, protože rozděluje Evropu, vystavuje Ukrajinu a střední Evropu ruské manipulaci a protože jde proti vlastním deklarovaným energetickým a bezpečnostním cílům Evropy.“
Minulý týden však Bidenova administrativa oznámila, že sankce proti firmám podílejícím se na Nord Streamu nezavede. Přesněji vyhoví liteře zákona tím, že označí Matthiase Warniga, šéfa společnosti Nord Stream a bývalého agenta Stasi, a jeho firmu za sankcionované, ale již nezavede žádný reálný postih.
Zdá se, že ke změně názoru došlo kvůli německému tlaku. Němci na Nord Streamu dlouhodobě trvají. Zde se možná ukazuje výhoda Trumpovy zahraniční politiky, která mimo jiné spočívala v tom, že ho názor evropských spojenců až tak nezajímal. Možná v jeho rozhodování hrál i fakt, že zatímco německá kancléřka Angela Merkelová se k Trumpovi chovala chladně, Poláci se snažili mu zavděčit.
Biden se však chtěl od Trumpa v zahraniční politice odlišit. Ohlásil, že „diplomacie je zpět“. Německo považuje Bidenova administrativa za důležitého strategického partnera. Bidenova diplomacie tak znamená, že je připraven hodit přes palubu zájmy svých spojenců ze střední a východní Evropy, aby uspokojil německo-ruské potřeby.
Pak je tu ještě jedna skutečnost. Trump měl také ve zvyku vykonávat náhlé zvraty v zahraniční politice. Například když oznámil stažení amerických sil ze Sýrie. Pak většinou následovaly divoké spekulace v médiích, investigativní články, co se odehrávalo uprostřed Bílého domu, a nespočet úniků z administrativy. Bidenova otočka je vnímána jako fakt, bez nutnosti nějakého hlubšího rozboru.
Bidenovo rozhodnutí ukazuje, že změna v Bílém domě automaticky neznamená lepší politiku pro náš kout světa.