40. výročí založení Solidarity. Poláci pořádají v Praze připomínkové akce

Před 40 lety, 31. srpna 1980, vznikla v polském Gdaňsku Solidarita. Nezávislé odborové hnutí se stalo s 10 miliony členy nejmasovějším opozicí v komunistických států a bylo vzpruhou pro občany v dalších zemích. Na jeho počátku stála skutečná solidarita: dělníci se postavili za Annu Walentynowiczovou a Lecha Wałęsu, kteří byli vyhozeni z práce. Polský institut v Praze připravil k výročí ve spolupráci s partnery připomínkové akce, na které zve.

Vlna stávek donutila komunistické činitele podepsat a odsouhlasit 21 požadavků – jedním z nich byl i vznik nezávislých a samosprávných odborů, ale také právo na stávku, svobodu slova nebo propuštění politických vězňů. „Karneval Solidarity“ ukončilo vyhlášení výjimečného stavu 13. prosince 1981, vlnu občanské nespokojenosti s komunistickou vládou už však nešlo zastavit. Solidarita byla opět legalizována koncem 80. let a drtivě zvítězila v prvních volbách 4. června 1989.

Poslání Solidarity bylo od začátku adresováno také občanům dalších států sovětského bloku. Na prvním celostátním sjezdu odborového svazu vznikla i „Výzva pracujícím ve východní Evropě“, která způsobila rozruch u mocenského aparátu celého komunistického bloku. Na jejím základě vznikly přeshraniční disidentské sítě, z nichž první byla Polsko-československá solidarita.

Jako připomínku si Polský institut v Praze připravil bohatý program. 31.8. se uskuteční od 20:30 světelná projekce na budovu sídla Polského institutu na Malém náměstí 1. Prostory poskytl Skautský institut, promítání vzniklo také ve spolupráci s iniciativou Moje Mariánské a Městskou knihovnou v Praze, která koordinuje oživení prostoru Mariánského náměstí a okolí.

Připomínkový program bude zakončen 1.9. diskuzí s názvem My a Solidarita v Knihovně Václava Havla. Jak vývoj v Polsku vnímala československá společnost? Do jaké míry ovlivnil český disent? Nakolik byla zkušenost Solidarity přenositelná do reality normalizačního Československa? Diskutovat budou Petr Pospíchal a Alexandr Vondra, pamětníci a bývalí disidenti, zapojení i do vzniku Polsko-československé solidarity, a také polský historik Łukasz Kamiński.