Podivuhodný byznys prof. Dungla. Zdraví lidu vs. bojovníci s korupcí

„Teď mohou zničit každého. V tomhle systému už nemá cenu pracovat,“ zní dnes obvyklý povzdech z prostředí vysokého managementu nemocnic. O budoucnosti zdravotnictví už pochybují ti, kdo z něho po listopadu 1989 vytvořili nejlepší systém v bývalé komunistické zóně, svými výkony srovnatelný se zeměmi na Západě. Neodbytný pocit, že je zdravotnictví nad propastí, vzbudila jediná zpráva na webu iDnes.cz.

Text s názvem „Průšvih Bulovka. Elitní ortoped objednával implantáty za miliony u syna“ se odvolává na kontrolu ministerstva zdravotnictví v pražské Nemocnici Na Bulovce a obviňuje věhlasného lékaře Pavla Dungla.

Dost možná jde o nejslavnějšího ortopeda z polistopadového období, protože právě on rozjel dnes už běžné operace, kterými je možné nahradit zničené klouby na míru vyrobenými endoprotézami. Jeho zásluhou mohou desetitisíce lidí chodit a přirozeně si u něho o kloubní náhradu řekli i prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman. A teď, jak se na webu iDnes ukazuje, se slavný profesor zapletl do špinavých obchodů, kterými Bulovka proslula v minulých měsících. Novináři citují zprávu pro ministra Adama Vojtěcha, podle níž „špitál bez soutěže objednal léky za téměř 800 milionů korun“, přitom do výčtu hříchů patří i to, že „nemocnice, kde Dungl šéfuje ortopedii, u firmy jeho syna objednala bez soutěže umělé klouby za 14 milionů“. Na Bulovce bylo něco takového v řádu věcí. Vždyť tam přece policie vtrhla už na jaře a držela ve vazbě ředitelku Andreu Vrbovskou, se kterou spolupracoval dodnes zavřený podnikatel Tomáš Horáček, „jehož chapadla ze zdravotnictví vysávala stamiliony“. A v této nemocnici ministerská kontrola „narazila na podivuhodný soukromý byznys jednoho z nejznámějších lékařů v Česku“.

Tím vzniká dojem, že na Bulovce se průběžně ztrácejí stamiliony, policie tam sebere, na koho přijde, a kdoví, na vrcholu celé pyramidy může být slavný ortoped. Stejně jako když za ředitele Vladimíra Dbalého ovládalo korupční spiknutí Nemocnici Na Homolce a podle policejních vyšetřovatelů také středočeské nemocnice v období hejtmana Davida Ratha. Vysocí manažeři a přednostové klinik však nevyhrožují mezi známými svou rezignací, protože jsou otřeseni zločiny z Bulovky a zklamali se v profesoru Dunglovi. Uvědomili si, že stejně jako on mohou být třeba hned zítra obviněni také, i když se ničeho nedopustili. Články podobné tomu na iDnes totiž kriminalizují praxi, která je běžná ve všech velkých státních nemocnicích, a co je horší, neexistuje k ní alternativa. Vypadá to, že každý, kdo hodlá rozvrátit české zdravotnictví stejně, jako je rozvrácena současná Bulovka, má teď k dispozici účinný nástroj.

Podezřelé léky od Antonína Holého

Ministr Vojtěch patří k těm, kdo vyhlásili boj korupci ve zdravotnictví, a posílá po nemocnicích jednu kontrolu za druhou. Ovšem zpráva jeho auditorů o Bulovce se nekryje s bulvárně laděným článkem na iDnes. Protokol o kontrole nebyl publikován, jeho obsah však patří ve zdravotnické komunitě k veřejným tajemstvím. Interpretace iDnes je příliš radikální a její redaktoři především pletou páté před deváté. Především nerozlišují, že se protokol dotýká třech motivů z oboru financování nemocnic a že tyto motivy navzájem nesouvisejí.

Dramatické tvrzení o tom, že Nemocnice Na Bulovce v letech 2016 až 2017 bez veřejné soutěže nakoupila léky v hodnotě 800 milionů, ani v nejmenším neznamená, že došlo ke zločinu. Dokonce se z něho nedá snadno vyvodit podezření, že nákupčí svou nedbalostí připravili státní systém o peníze. Polovina z osmisetmilionové částky posloužila k nákupu léků proti AIDS, které vyrábí americká společnost Gilead Sciences za využití objevů českého vědce Antonína Holého. Manažeři Bulovky vyhlásili dvakrát veřejnou soutěž, nikdo se však nepřihlásil. Zmíněné preparáty nevyrábí nikdo jiný než Gilead Sciences, na trhu není k dispozici náhrada a sami Američané z nějakého důvodu soutěžit nechtějí. Zbývaly tedy dvě možnosti. Buď skončit léčení pacientů s pozitivním nálezem HIV, anebo pořídit léky v běžném poptávkovém řízení.

Obdobně je možné vysvětlit další položky z osmi set milionů utracených Bulovkou bez soutěže. Stejný příběh popsaly dvě kontrolní zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu z minulého roku ve fakultních nemocnicích Brno, Motol, Na Homolce, Ostrava, Plzeň a v Ústřední vojenské nemocnici. Vesměs každoročně nakupují v řádu stovek milionů „originály“, tedy léky chráněné patentem, pro specializovaná centra na léčbu onkologických, kardiologických či revmatických chorob, a jsou u konkrétního léku odkázáni na jediného výrobce. Experti NKÚ proto stejně jako auditoři ministra Vojtěcha upozornili, že dosavadní praxe je v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách, a ředitelům nemocnic doporučili, ať nekupují léky na základně dosavadních kontraktů od výrobce, ale místo toho uspořádají veřejné soutěže, které jediné mohou objektivně ověřit, že zboží nelze pořídit laciněji.

Tím vznikl v tuzemském zdravotnictví zásadní problém. Kontrolní úřad může doporučit a ministerstvo přikázat, ať nemocnice uspořádají stovky výběrových řízení, na pracovním trhu však není dostatek administrátorů veřejných zakázek, kteří by to stihli dřív než za několik let. Případ Bulovky a farmaceutů z Gilead Sciences také upozornil, že cizí dodavatelé nemají pochopení pro byrokracii českého státu. Ředitelé nemocnic mohou vypsat soutěž a pak s napětím čekat, jestli se jediný možný dodavatel ozve, případně ho k tomu složitě přemlouvat.

Dotázaní manažeři ke všemu tvrdí, že se tím nic neušetří. Od dodavatele nežádají nic menšího než zveřejnit oficiální nabídku a tím zároveň referenční cenu pro středoevropský region. Proto hodnotu spíš nadsadí a jen opatrně budou nabízet množstevní slevy. Nic je přitom neomezuje, protože za jejich lék není náhrada a nemocnice nakonec léky koupí i za vyšší cenu.

Třicet milionů pro Horáčka

Protikorupční tažení se nevyčerpává požadavkem pořádat veřejné soutěže pro jednoho výrobce. Už před rokem začalo Vrchní státní zastupitelství prověřovat praxi „bonusů“. Nemocnice obvykle nakupovaly léky a zdravotnické prostředky za maximální cenu určenou Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, a pokud sjednaly s dodavatelem lepší sazbu, inkasovaly rozdíl do svého rozpočtu. Ročně tak vydělávaly až stovky milionů. Státní zástupce Zdeněk Matula s případem nedospěl tak daleko, aby někoho obvinil, přesto ministr Vojtěch nařídil, ať nemocnice bonusy neutrácejí za provoz, ale pošlou je zpátky pojišťovnám.

Tím vznikla nepřehledná situace, protože pojišťovny vymáhají bonusy liknavě, dodavatelé je přestali vyplácet, aby neprozradili své skutečné ceny, a nemocnice ztratily důvod o slevy žádat. Systém se propadl do chaosu. Ředitelé nemocnic jsou na jedné straně podezíráni, že nechtějí rozkrýt příjmy svých ústavů, a že tedy berou černé peníze, na druhé straně mohou být stíháni, že bonusy nechtějí a poškozují tak systém veřejných financí. Jak v dubnu informovaly Lidové noviny, policie začala prověřovat v té době již propuštěného ředitele ostravské nemocnice Svatopluka Němečka, jestli neporušil trestní zákon, když bonusy nechtěl.

Další obětí se stal v červenci ředitel Nemocnice Na Homolce Ivan Oliva, který odmítl zveřejnit v registru smluv jednotkové ceny za léčiva, protože to prý dodavatelé považují za porušení obchodního tajemství. Kontroloři ministra Vojtěcha to posoudili jako porušení zákona o registrech a smlouvy v hodnotě 3,4 miliardy označili za neplatné. Sám ministr to nebral tak vážně, a když ředitel Oliva pod tlakem rezignoval, zametl případ pod koberec.

Snaha o transparentní nákupy přesto neměla ekonomický efekt. Spíše se potvrdilo, že náklady naopak zvýší. V prvním pololetí 2018 utratily velké nemocnice za „centrové“ léky osm miliard, o miliardu víc než rok předtím a o 1,9 miliardy víc než v prvním pololetí roku 2016.

Případ z Bulovky se nevymyká řádu věcí v časech protikorupčního tažení, manažery ostatních nemocnic však zneklidnil víc než jindy. Nákupy léků od jediného výrobce bez veřejné soutěže přirovnal ke kriminální historii podnikatele Tomáše Horáčka a jeho První chráněné dílny. Obchodníka z Ústí nad Labem i ředitelku Bulovky Vrbovskou policie zatkla při manipulaci se zakázkou na úklidové služby. Teď ministerská kontrola popsala deset dalších případů manipulací při dodávkách zdravotnických přístrojů nebo při zakázkách na údržbu a bezpečnostní služby v celkové hodnotě 33,5 milionu. Nejde tedy o částku, která by se jen vzdáleně blížila 800 milionům za léky, a také věcně je to jiný příběh.

Jak vyplývá z kontrolního protokolu, podezření z trestných činů je namístě. Nemocnice obvykle vyzvala pět firem, ať se zúčastní veřejné soutěže. Ty se však buď nepřihlásily, anebo se spokojily s pozicí subdodavatele. Nasnadě je výklad, který někteří z dodavatelů potvrdili i veřejně: oslovili je zástupci Horáčkovy firmy, že Bulovka vezme jejich nabídku jako subdodávku První chráněné dílny, jinak že nemají šanci.

Formulace v iDnes a jiných médiích vzbudily dojem, že stejně podezřelým způsobem bylo utraceno 800 milionů, a že tedy může jít o podobně ambiciózní projekt tunelování zdravotnických financí, jako soudy řeší v případech Dbalého a Ratha, přinejmenším že ho budou stíhat se stejnou přísností. Pracovat v takovém systému a nasazovat vlastní svobodu už vyžaduje rozvážit, jestli to má smysl.

Destrukce systému

Tím spíš, že iDnes spojil Horáčkův případ s konkrétním přednostou špičkové kliniky Pavlem Dunglem. Jedním z dodavatelů endoprotéz pro ortopedy z Bulovky byla společnost Germeditec, která patří Tomáši Dunglovi, přednostovu synovi. Dodávky materiálu v hodnotě 14 milionů za dva roky předtím neprošly veřejnou soutěží. Odtud je možné odvíjet teorie, že při obchodu mezi rodinnými příslušníky státu utekly peníze.

Příběh připomíná historii současného náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly. Ten byl před dvěma lety odvolán z pozice ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové, protože jako přední expert na vakcíny pomáhal s výzkumem ve firmě své dcery. Profesora Prymulu stálo místo podezření, že výzkum financují farmaceutické firmy, od kterých „jeho“ nemocnice právě proto odebírá léky.

Vyfabulovat podezření v případu profesora Dungla vyžaduje ještě víc námahy. Přednosta od firmy svého syna nic nekupoval, obchod zařizovala ředitelka nemocnice či její náměstci, přitom dodávky firmy Germeditec tvoří desetinu nákupů pro ortopedickou kliniku. Obchod s ortopedickým materiálem má jednu zvláštnost. Skutečně je možné vybírat mezi deseti nebo patnácti mezinárodními výrobci endoprotéz a na první pohled není nutné odebírat endoprotézy LINK, kterému Germeditec slouží jako výhradní dodavatel. Ovšem jednotliví lékaři požadují zboží od konkrétní firmy, které dokážou používat. Přejít na jinou značku by znamenalo absolvovat až šestiměsíční školení, jak se s jejími výrobky zachází. Koupit o něco levnější zboží může klinice způsobit výpadek části kapacit.

Malá důvěryhodnost příběhu o „podivuhodném byznysu“ profesora Dungla vzbuzuje spekulace, že deník z impéria Agrofert chtěl potrestat lékaře, který v senátních volbách kandidoval za TOP 09, případně že jde o kouřovou clonu. Může zakrýt jiné skandály zdravotnického resortu, například nákup předražené energie, při kterém vinou ministerských úředníků přijdou státní nemocnice o částku v řádu stovek milionů ročně, případně personální kolaps Fakultní nemocnice v Ostravě, který přiměl moravskoslezského hejtmana Iva Vondráka (ANO) k varování, že dochází k její destrukci. Především však připomněl, že zdravotnictví prochází dosud nejtěžším obdobím od listopadu 1989 a že výčet varovných symptomů se nemusí omezit jen na skutečnost, že po třiceti letech se zastavilo prodlužování věku zdejší populace.

Není obvyklé spojit běžnou praxi při nákupu centrových léků, kriminální případ ústeckého podnikatele a osobnost mezinárodně uznávaného lékaře v jedné kontrole a jednom novinovém článku. Stejně je zvláštní uvěřit, že se za tím skrývá ministerský záměr kriminalizovat nepohodlné manažery a lékaře. Stát se to může pouze v chaotickém prostředí plném neověřených informací a neočekávaných zvratů, ve kterém vládnou obavy z věcí příštích. Pokud taková atmosféra ovládla zdravotnictví, mají se pacienti na co těšit.