EU plánuje další omezení hotovosti a svobody

Některé změny jsou tak pozvolné, že člověk ani nezaznamená, kdy nastanou. Tak jako když se třeba malé dítě snaží posadit. Dlouho spíš leží, než sedí. Potom sedí tak všelijak našišato. Až jednoho dne si člověk uvědomí, že dítě nejen už regulérně sedí, ale že dokonce takhle sedí už několik dnů.

Podobné to je s koncem peněz. Neustále vidíme, jak se forma peněz mění. Výplata v obálce byla nahrazena bankovním účtem. Časem člověk začal platit platební kartou, přestal chodit do banky, začal používat internet, pak stále méně vybíral hotovost, až začal platit jen mobilem a chytrými hodinkami. Smysl hotovosti natolik poklesl, že v Norsku je s ní prý uskutečněno už jen 3 až 4 % všech platebních transakcí. Ve Švédsku to je podobné. A zdá se, že my jdeme stejným směrem.

V Norsku to došlo tak daleko, že v něm v současnosti vedou spor, zda musí banka přijímat vklady v hotovosti. A má to ošetřit nová legislativa. To by se nám ještě před deseti lety zdálo jako absolutní nesmysl. Co jiného by měla dělat banka, než přijímat od vás bankovky?

Jenže boj proti hotovosti nabírá na obrátkách. Už to není jen o tom, že lidé moc často hotovostí neplatí. Už to je o tom, že časem hotovostí možná platit už ani nepůjde, i kdyby lidé nakrásně chtěli. Regulace přibývá.

Evropská unie chce podle komisařky Mairead McGuinnessové jako prevenci proti praní špinavých peněz zakázat platby v hotovosti nad 10 000 eur. Postupně tedy stále klesá limit na povolené platby a logicky lze očekávat, že jednoho dne bude konvergovat k nule.
Neustále slyšíme, že jde o boj s financováním terorismu, neplacením daní a podobně. To je ovšem jen hezká fráze pro masy a zastírací manévr. Ve skutečnosti jde o větší kontrolu nad lidmi a jejich penězi. Je to další krok v omezení svobody. Abychom si ale nerozuměli špatně – nehledejme za tím nějaké teorie spiknutí. Když mluvím o zastíracím manévru, pak tím nechci říct, že ti, kdo argumentují neplacením daní, takhle mluví jen navenek a uvnitř si myslí něco jiného. Nikoliv – většina těch, kdo obhajují zákaz hotovosti, skutečně těmto argumentům věří. Jde ale o to, že jejich hlubokou vnitřní motivací, kterou si mnohdy ani sami na vědomé úrovni neuvědomují, je pouze absolutní kontrola všeho. Neschopnost přijmout představu, že svět by „směl“ plynout sám neřízeně.

Následujícím krokem bude zavedení digitálních měn centrálních bank (tzv. CBDC). To je něco jiného než digitální peníze, kterými platíte, když použijete platební kartu. A je to i něco jiného než kryptoměny. Ve skutečnosti budou peníze někde na pomezí mezi penězi používanými při platbě stávající platební kartou a kryptoměnou, jako je třeba bitcoin.

Peníze při placení kartou jsou vlastně jen pohledávkou za komerční bankou. Tady by to byla pohledávka přímo za centrální bankou. Na rozdíl od bitcoinu by ovšem za těmito penězi stála instituce vymáhající tyto peníze zákonem.

Centrální banka by tak najednou svým způsobem konkurovala nejen kryptoměnám, ale i komerčním bankám a platebním společnostem. Jejich nové peníze by využívaly elektronické peněženky podobně jako kryptoměny. Na rozdíl od stávajících peněz by navíc úřady přesně věděly, co, kde a jak platíte a navíc by vašim penězům mohly přiřadit i vlastnosti. Některé by šly například použít na konkrétní účely. A některé by měly jen dočasnou platnost. Smyslem toho všeho by bylo, že by stát rozhodoval o tom, co se bude spotřebovávat víc a co míň. Vaše svoboda by tím vzala zasvé. Centrálně plánované ekonomice by to ale „vyhovovalo“. Mohla by detailněji řídit ceny i hospodářský růst.

Kdykoli tedy slyším o tom, že se blíží konec hotovosti či že by hotovostní peníze „měly být“ zrušeny, kontruji tvrzením, že v zájmu svobody by hotovost měla být chráněná v Ústavě. Podobně jako máte (minimálně na papíře) právo se kdykoli vrátit do vlasti (ačkoliv je v době covidové pošlapáno), měli byste mít právo kdykoliv platit hotovostí. Smyslem není, aby se tak skutečně dělo, když hotovostní peníze jsou už technologicky přežité. Pointa je někde úplně jinde!

Pokud – byť jen teoreticky – existuje možnost použití hotovostních peněz, stát si nedovolí udělat nějakou formu měnové reformy takového typu, že by snížil úrokové sazby třeba na mínus 20 %. Pokud by totiž úroky klesly třeba na -20 %, a tím by se vaše peníze v bance o 20 % za rok znehodnotily, nikdo by si peníze v bance nenechal a ihned by přešel na hotovost. A právě to působí jako hráz proti takovým nápadům na státem organizované znehodnocování peněz. A právě v této ochranné bariéře skutečný smysl hotovostních peněz je.

Progresivisté vždy najdou milion důvodů, proč neplatit hotovostí. O tom není sporu. Ostatně já hotovost také téměř nepoužívám a dost mě obtěžuje, když ji někde použít musím. O tom to ovšem není. Je velmi nebezpečné hotovostní peníze zrušit. Pak již bude kontrola státu nad vašimi životy dokonalá.