V Litomyšli by se chtěl narodit (a umřít) každý

Litomyšl, to je český Výmar, město klasiků, kteří se tady, na rozdíl od toho Vajmaru, kam se Goethe a Schiller museli nejdřív dostavit, i rodili. Možná se tak dělo po vzájemné domluvě, aby pak mohli na sebe navazovat: nebýt rodáka Smetany, nebyl by nejspíš ani rodák Nejedlý, neboť by neměl k čemu přisát svá chtivá ústa, jimiž pak žmoulal géniův odkaz až do konce svého rozporuplného života.

Smetana v Litomyšli žil jen prvních pět let, a když mu ještě za života odhalovali v roce 1880 pamětní desku na rodném domě, tak si nepamatovali, kde se vlastně narodil, a místo na pivovaře mu ji odhalili na jiném domě na náměstí, kde sice taky bydlel, ale až od dvou let. Také s pomníkem, který stojí od roku 1924, kdy se slavilo sto let od toho narození, před hospodou Slunce, byla potíž, protože když Štursovu sochu, která se tak nějak zvláštně kroutí, uviděla dcera Božena, údajně pravila, že takhle tatínek nikdy nestál. Štursa se o rok později v ateliéru zastřelil, i když asi kvůli něčemu jinému.