Kdo opravdu zemřel „na covid“: Loni byl v Česku druhou nejčastější příčinou úmrtí

Covid-19 byl podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) loni druhou nejčastější základní příčinou úmrtí. Podlehlo mu 10 539 lidí, tedy více než osm procent zemřelých. Dalším lidem významně zhoršil zdravotní stav a přispěl k jejich dřívějšímu úmrtí, řekl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Základní příčinou smrti zůstala ischemická choroba srdeční, které podlehlo 19 171 osob, třetí cévní nemoci mozku (4196). Obecně tvoří nemoci srdce a cév příčinu 30 procent všech úmrtí. Celkem v loňském roce zemřelo přes 129 000 lidí, o 15 procent více než předloni.

„Základní příčina onemocnění je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti,“ vysvětlil Rojíček. V dalších 6696 případech pacienti měli chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl. „Urychlilo to smrt pacienta,“ dodal.

„Zhruba u tří čtvrtin zemřelých se vyskytl na listu o prohlídce zemřelých další závažný stav, který nemoc nevyvolala. I pro lékaře je poměrně obtížné, zejména když jde o lidi ve vyšším věku, stanovit, která příčina přesně vedla ke smrti,“ vysvětlila Terezie Štyglerová z ČSÚ.

Nárůst úmrtí se koncentroval do posledních tří měsíců roku. Nejvyšší počet lidí celkem, přes 16 000, zemřel v listopadu. „V tomto ohledu bohužel rok 2021 bude ještě tragičtější. Neskončilo to prosincem, ale přelilo se to dál do prvních měsíců letošního roku,“ uvedl Rojíček.

Podle webu ministerstva zdravotnictví v Česku od loňského vypuknutí epidemie koronaviru zemřelo v souvislosti s nákazou přes 30 300 lidí. Většina úmrtí připadá na letošní rok, kdy bylo přes 18 300 obětí. Nejtragičtějším měsícem byl letošní březen s více než 6000 mrtvými, pak loňský listopad a letošní březen s téměř 5000 mrtvými.

Z celkového počtu 17 000 lidí meziročně navíc, respektive 15 000 při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid-19 základní příčinou úmrtí asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Dalších několik stovek statistici přičítají cukrovce, Alzheimerově nemoci a jiným demencím nebo zánětům plic. Naopak pokles je patrný u smrtelných dopravních nehod či vražd, počet sebevražd se výrazně nezměnil.