Hamáčkiáda. Vláda už jde na dřeň a omezuje své občany v pohybu
ECHOPRIME
Pondělkem 1. března počínaje zažívá Česká republika něco jako stanné právo pro 21. století, prozatím na tři týdny. S druhou heydrichiádou to nelze srovnávat potud, že dnes už odpůrci režimu, natož narušitelé zákazů nejsou stříleni, na druhou stranu stejně jako tehdy platí zákaz vycházení od 21. hodiny a k respektování jiného zákazu (překračování hranic okresů) má sloužit silná přítomnost ozbrojených složek v terénu: výhledově až pět tisíc policistů a pět tisíc vojáků.
Babišův kabinet, jemuž před dvěma týdny Ústavní soud zrušil starší zákaz prodeje v maloobchodech výslovně proto, že zákazy přišly bez jakéhokoli zdůvodnění, teď opět bez zdůvodnění omezil pohyb, zavřel zbytek škol a školky a dobu karantény po setkání s pozitivně testovaným vrátil z deseti na čtrnáct dní. Tedy – dva důvody vláda nastřeluje: zahlcené nemocnice a nebezpečnější mutace koronaviru. Avšak k argumentaci použitelné u soudu to má velmi daleko.
Neustále krok před kolapsem
Začněme přetížeností nemocnic. Počet pacientů pozitivně testovaných na koronavirus od začátku roku kolísá mezi šesti a sedmi tisíci, občas se na chvíli vyšplhá přes sedm tisíc. Začátkem listopadu v jednu chvíli bylo pacientů s covidem 8155. Horší než kdykoli předtím je dnes situace na jednotkách intenzivní péče.
Šestadvacátého února, v den, kdy vláda vyhlásila další nouzový stav a nádavkem shora zmíněné restrikce pohybu, zůstávalo ovšem v republice pořád ještě dohromady 14 procent lůžek JIP a ARO volných. Od začátku roku jsme bombardováni apokalyptickými hlášeními o bezprostředním zhroucení jipek, ovšem oněch zhruba 15 procent volných lůžek má systém celou tu dobu. Odráží se v tom schopnost českého zdravotnictví kapacitu JIP navyšovat, od podzimu se tak ke čtyřem tisícům povedlo přidat dalších asi 700 lůžek.
