Rozbité výlohy, desítky raněných, 2 tisíce zadržených. Paříž bilancuje po „žlutých vestách“
Demonstrace ve Francii
NOVÉ
FOTO: Shutterstock
Sobotních protestů spojovaných s hnutím takzvaných žlutých vest se po celé Francii zúčastnilo 136 000 lidí. V neděli o tom podle agentury AFP informovalo ministerstvo vnitra. Policisté při demonstracích, které se konaly čtvrtou sobotu v řadě, zadrželi 2000 lidí. Lidé na nich dávají najevo svoji frustraci kvůli rostoucím životním nákladům i hněv vůči prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
V neděli se ve francouzské metropoli uklízí. Památky, jako je Eiffelova věž nebo Vítězný oblouk, které zůstaly v sobotu z bezpečnostních důvodů zavřené, znovu přivítaly návštěvníky. Obchody, které padly za oběť rabujícím radikálům, sčítají škody a opravují rozbité výlohy. „Člověk může mít pochopení pro hnutí žlutých vest, ale toto je nepřijatelné… Všechno je rozbité, poničené. Všechny obchody musely zavřít a toto se děje každý týden,“ stěžoval si agentuře Reuters majitel obchodu s nábytkem v centru Paříže. Jeho prodejnu vandalové ušetřili, ale dřevěné desky, jimiž měl zatlučené výlohy, byly celé posprejované.
This is what the Europeans are doing to Paris tonight.
— Lukhanyo Vangqa (@LukhanyoV) 8. prosince 2018
Where are those who believe that violent protests are the exclusive domain of African ancestry?
😁😁😁😁 pic.twitter.com/cAlIVWLJe6
Francouzský ministr financí Bruno La Maire v neděli řekl, že protesty mají závažný dopad na ekonomiku země a že je kvůli nim třeba počítat ke konci roku s dalším poklesem hospodářského růstu.
Policisté v Paříži v sobotu během potyček s demonstranty použili slzný plyn a vodní děla. Radikálové zapálili několik aut, snažili se stavět barikády. Více než 70 lidí utrpělo zranění. Přes 1080 osob policie zadržela.
Sobotní násilnosti v Paříži, kde panovala mimořádná bezpečnostní opatření, nedosáhly takových rozměrů jako o týden dříve, kdy po nich zůstalo 130 lidí zraněných, stovky zadržených a značné materiální škody. Policie před tímto víkendem zaujala novou taktiku: posílila svoji přítomnost v ulicích, násilnosti tlumila hned v počátcích, neváhala se zadržováním výtržníků a už předem kontrolovala batohy a tašky lidí mířících na demonstraci. Večer jim na twitteru „za odvahu a mimořádnou profesionalitu“ poděkoval prezident Macron. Zásadní projev chystá na začátek příštího týdne. Naposledy před veřejností vystoupil 27. listopadu, kdy řekl, že nehodlá ustupovat „násilníkům“.
A view of the Place de la Republique as protesters wearing yellow vests gather during a national day of protest by the 'yellow vests' movement in Paris https://t.co/hDiWs6mUNr pic.twitter.com/4nS1xXNkFr
— Reuters Top News (@Reuters) 8. prosince 2018
Hnutí takzvaných žlutých vest vzniklo na protest proti zvyšování daní na pohonné hmoty. Lidé, kteří se k demonstracím přidávají, jsou ale také rozčilení kvůli stagnujícím příjmům a rostoucím životním nákladům. Vláda tento týden od zvyšování daní na benzín a naftu upustila, protestující přesto žádají další ústupky. Někteří z nich Macronovi vytýkají, že nerozumí problémům běžných lidí a nazývají ho „prezidentem bohatých“.
Současná vlna pouličních protestů, která se rozlila po celé Francii a rozšířila se i do Belgie a Nizozemska, je nejsilnější od roku 1968. Podle britského deníku The Times se násilnosti snaží podněcovat i někteří uživatelé sociálních sítí napojení na Rusko. Na twitteru rozšiřovali fotografie lidí zraněných na demonstracích, které však se současným děním ve Francii nesouvisely, aby podpořili tvrzení o brutalitě francouzské policie.
Americký prezident Donald Trump dal v sobotu protesty do souvislosti s pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015. Podle něj je „směšná a extrémně drahá“ a je načase ji zrušit. Šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian mu v neděli vzkázal, aby se nepletl do vnitropolitických záležitostí Francie.
Paris: Police have clashed with demonstrators as anti-government protests turned violent again
— BBC News (World) (@BBCWorld) 8. prosince 2018
[Tap to expand] https://t.co/SL9TYvPr86 pic.twitter.com/HmllaytnID
