OBRAZEM: Mnohaletá ostuda Prahy. Vedení města slibuje nádraží Vyšehrad konečně opravit

Budova nádraží Vyšehrad je v natolik desolátním stavu, že působí jako trn v oku centra metropole. Zatím poslední pokus na rekonstrukci unikátní budovy na Albertově se uskutečnil v roce 1990, nedbalý přístup však vedl ještě ke zhoršení stavu. Přestože je budova od roku 2001 kulturní památkou, před očima Pražanů nadále chátrá. „Je to mnohaletá ostuda Prahy,“ říká architekt Petr Kučera. Nové vedení města se pokusí objekt zrekonstruovat. V budoucnu by mohl sloužit jako kulturní centrum. Komplikací je však soukromé vlastnictví budovy bývalého nádraží.

Za současný stav budovy tak z velké částí může nezájem soukromého vlastníka budovy. Přesto došlo alespoň v roce 2017 k územnímu rozhodnutí, které s rekonstrukcí budovy počítalo. „Budova patří soukromému majiteli. V roce 2017 vydal úřad Prahy 2 územní rozhodnutí obsahující rekonstrukci té historické budovy a dostavby bytových domů v okolí. Od té doby se toho moc nestalo, nějak to usnulo,“ uvedl Kučera pro Echo24.

Pražská koalice o rekonstrukci nádraží hovoří v souvislosti s opravou či přestavbou železničního mostu. Náměstek pro dopravu Adam Scheinherr plánuje vznik nové zastávky na Výtoni, ta by měla být ze strategického hlediska výhodnější než obnova nádraží na Albertově kvůli intenzitě provozu tramvají. Nádraží Vyšehrad svému účelu neslouží již od 60. let minulého století. 

Podle Kučery ;bývalé nádraží navíc nesplňuje současné normy, což je podle něj důvodem, proč již nemůže sloužit svému původnímu účelu: „Léta se hovořilo o tom, že tam to nádraží nemůže být, protože je v oblouku. Tehdy to samozřejmě nevadilo, ale z pozdějších norem vyplývalo, že zastávky nemohou být v zatáčkách do určitého poloměru. Nádraží bylo zrušeno mimo jiné proto, že neodpovídalo tomuhle požadavku. Takže se nabízí otázka, zda by tam vůbec to nádraží šlo umístit, proto se také uvažuje o Výtoni, kde by zastávka mohla být bez problému.“

Kučera je ze současného stavu památky nešťastný: „Samostatná otázka je k samotné budově, k té lze tak maximálně říci, že to je mnohaletá ostuda celé Prahy. Je ve špatném stavu již řadu let, přestože se jedná o památkově chráněnou stavbu.“

Město vytvořilo pro otázku nádraží Vyšehrad pracovní skupinu. Za ní budoucnost nádraží popsal pro Echo24 zastupitel Prahy 2 Jaroslav Němec. „Především se jedná o soukromé vlastnictví. České dráhy to v roce 2007 prodaly soukromému vlastníkovi. Ten i přes značnou činnost státní správy v rámci památkové péče nekoná a nerekonstruuje to, přestože má stavební povolení. My se momentálně za město i městskou část Prahy 2 snažíme o vykoupení. Buď to koupí město, nebo to může koupit i nějaký soukromí vlastník. Ve hře je více variant.“

Němec zároveň dodal, že by mohla budova v budoucnu sloužit kulturním účelům: „Jako nádraží to fungovat nebude. Podle naší představy by to mohlo sloužit pro společenské a kulturní užití. Primární je ale teď tu budovu zachránit.“

Ve vedení města má na starost otázku nádraží Vyšehrad náměstek pro dopravu Adam Scheinherr. Rovněž potvrdil snahu o záchranu budovy.„Zpracováváme koncepční studii celého území, které chceme vylepšit, včetně provázání s plánovanou železniční zastávkou Výtoň. Řešení nádraží, u kterého si ceníme jeho architektonické hodnoty a ctíme, že je kulturní památkou, je součástí koncepce. Jsme v jednání s majiteli nad různými možnostmi, ale omlouváme, zatím nemůžeme být konkrétnější,“ uvedl Scheinherr pro Echo24.

„Současná koalice plánuje budovu nádraží Vyšehrad vykoupit, opravit a užívat. Momentálně je budova v havarijním stavu, avšak stále ne k demolici.  S majitelem budovy probíhají snahy o kontaktování. V krajním případě, že budova začne ohrožovat okolí a komunikace s majitelem nebude možná, bude zbývat vyvlastnění budovy,“ upřesnil pro Echo24 Scheinherrův asistent Ondřej Baláž.

„Co se týče budoucího využití, využívat budovu by mohla některá z městských institucí. Nabízí se i možnost zakomponování stavby nádraží do připravované železniční zastávky Výtoň,“ dodal.

Čtěte také: Transgas byl symbol zápaďáctví, pak socialismu. Vždy budil vášně, říká architekt