Kdo kandiduje do sněmovny. Csáková, Peková, stavitel kosmodromů, monarchisté i zastánci odtržení Moravy

VOLBY 2021

Kdo kandiduje do sněmovny. Csáková, Peková, stavitel kosmodromů, monarchisté i zastánci odtržení Moravy
Kdo se bude mimo jiné v říjnových volbách ucházet o hlasy voličů? Foto: Shutterstock
1
Domov

Jakub Fujáček

Do sněmovny se letos chce dostat 5258 lidí. Dvěma desítkám kandidátů je teprve 21 let, nejstarším 90. Jejich průměrný věk kandidátů je pak 49 let. Jsou mezi nimi jak stálice politické scény, tak i další pozoruhodné tváře. Na hlasovacích lístcích můžeme objevit třeba anarchokapitalistickou stranu Urza.cz, která „nechce vaše hlasy“ nebo monarchistickou stranu, která hlásá, že „na Hrad patří král“. Mezi kandidáty se objevují i odpůrci očkování, aktivisté z iniciativy Chcípl PES nebo již tradičně zastánci samostatnosti Moravy. Ze známých jmen nepolitiků můžeme zmínit třeba zpěvačku Ilonu Csákovou nebo molekulární genetičku Soňu Pekovou.

Mezi 22 subjekty, které kandidují do sněmovny, jsou kromě parlamentních stran i ty okrajové, některé se pokouší o zvolení poprvé, jiné se neúspěšně snaží už roky. Mezi ty založené teprve nedávno patří třeba anarchokapitalstická strana youtubera Martina Urzy s názvem Urza.cz: Nechceme vaše hlasy. Uskupení se už v názvu netají tím, že nechce, aby jej lidé volili a říká, že odmítne každou politickou funkci. Je potom otázka, proč vlastně jejich deset anarchokapitalistů, jedna kuchařka, datový vědec a stavitel kosmodromů do parlamentu kandidují.

Koronavirus jako téma voleb

Poprvé to zkouší také hnutí Otevřeme Česko normálnímu životu, které vzniklo transformací iniciativy Chcípl PES, která byla původně výzvou podnikatelů v gastronomii, kteří protestovali proti vládním zákazům v době pandemie. V programu mají mimo jiné „zrušení testování zdravých lidí“ nebo „postavení KSČ mimo zákon“. Celostátním lídrem je zakladatel iniciativy Jakub Olbert.

Mezi výraznými kandidáty, kteří vstoupily do širokého povědomí během covidové krize, jsou také molekulární genetička Soňa Peková, která kandiduje z prvního místa ve středních Čechách za Švýcarskou demokracii. Peková zastává názor, že koronavirus byl uměle vytvořený.

Z řad lidí, kteří tvrdí, že žádný koronavirus vůbec neexistuje, se pak o sněmovnu z prvního místa v Praze za Alianci národních sil pokouší mimo jiné bývalá reportérka Jana Peterková, která na jaře přirovnala podmínky návratu dětí do škol ke genocidě na Židech. V poslední době byla slyšet díky účasti na protivládních protestech, které často navštěvovala s megafonem v ruce. Kvůli šíření poplašných zpráv se dokonce dostala do hledáčku policie.

Zajímavá je v tomto ohledu také kandidatura zpěvačky Ilony Csákové za VOLNÝ blok z prvního místo v Jihomoravském kraji.

Mezi výrazné uchazeče o sněmovnu, kteří vstoupili do širokého povědomí během covidové krize, patří také molekulární genetička Soňa Peková, která kandiduje z prvního místa ve středních Čechách za Švýcarskou demokracii. Peková zastává názor, že koronavirus byl uměle vytvořený.

Tradičně kandidují monarchisté i Moraváci

Již tradičně jde do voleb také strana Česká koruna, monarchistická strana Čech, Moravy a Slezska, jejíž programovou prioritou je návrat monarchistického modelu vládnutí. Jejím hlavním heslem je „NA HRAD PATŘÍ KRÁL“. A stejně jako všechny ostatní zmíněné strany se samozřejmě neobjevuje ani zdaleka uvnitř první desítky v předvolebních průzkumech.

Mezi stálicemi jsou také strany, které zastávají názor, že Morava by měla být samostatná a pokud možno co nejméně závislá na Čechách. Tradičně jde o uskupení Moravané, které chce prosadit samostatný moravský stát a federalizovat ČR a mimo jiné zrušit třeba Ústavní soud. Podle jejich předsedy Ctirada Musila by měla spisovnou češtinu nahradit moravština, protože Češi mají ke spisovnému jazyku podstatně dál než Moraváci. Moravané mají letos své kandidáty i v hlavním městě nebo v Pardubicích.

Podobný program má i Moravské zemské hnutí, které však letos usiluje o hlasy voličů poprvé. „Moravské zemské hnutí vychází z široké míry samosprávy, kterou mělo Moravské markrabství i Moravskoslezská země, jež byla v roce 1948 protiprávně zrušena komunistickým totalitním režimem,“ píše se v jejich programu. Na rozdíl od Moravanů se ale ucházejí o hlasy voličů pouze na Vysočině, v Jihomoravském a Olomouckém kraji.

Novinkou jsou SENIOŘI 21

Do boje o sněmovnu jdou i například SENIOŘI 2, jejichž nejmladšímu kandidátovi je 31 let. Žádnému z dalších 39 kandidátů ale není pod 50 let, většinou jde důchodci, což nikoho zřejmě nepřekvapí.

Co se týče neobvyklých povolání, najdeme mezi kandidáty všech stran kromě zmiňovaného stavitele kosmodromů také včelařku v důchodu, průvodkyni v lesním klubu, znalce piva nebo manažera duševního vlastnictví a další.

V letošních volbách se o přízeň voličů uchází celkem 22 politických stran, hnutí a koalic. O poslanecký mandát usiluje celkem 5258 kandidátů. Před čtyřmi lety jich ale kandidovalo více, celkem 7524. Průměrný věk kandidátů v nadcházejících sněmovních volbách je 49 let. Celkem 19 nejmladším kandidátům je 21 let, nejstaršími uchazeči o poslanecký mandát jsou dva kandidáti shodně ve věku 90 let. Z celkového počtu představují ženy 31,7 % a jejich relativní zastoupení se tak oproti předchozím volbám zvýšilo, je jich dokonce nejvíce od roku 2006. Kompletní seznam kandidátů je dostupný zde.