Říkali jí Panenka. Zemřela první žena, která šéfovala neapolské mafii

SMRT V MAFII

Říkali jí Panenka. Zemřela první žena, která šéfovala neapolské mafii
Portrét Assunty Marescaové z roku 1954. Foto: Autor neznámý / Wikimedia Commons / Public Domain
1
Svět

Echo24

V Itálii zemřela v 86 letech Assunta Marescaová, první žena, která získala titul mafiánského bosse. Bývalá královna krásy, známá pod přezdívkou Pupetta (Panenka), začala v kariérním žebříčku neapolské zločinecké organizace Camorra stoupat už jako mladá žena, když krátce po svatbě pomstila vraždu svého manžela a zastřelila za bílého dne na ulici muže, který podle ní za vraždou stál. Napsal o tom deník The Guardian.

Marescaová si jako dvacetiletá v roce 1955 vzala mafiána Pasquala Simonettiho, který byl zavražděn krátce po svatbě. Novomanželka, která byla v té době těhotná, pak kvůli veřejné pomstě na domnělém vrahovi strávila více než 13 let za mřížemi, ve vězení porodila syna. Při procesu soudci řekla, že svého činu nelituje a že kdyby mohla vrátit čas, vraždila by znovu.

Po propuštění se Pupetta stala jedním z nejváženějších a nejmocnějších zástupců neapolské mafie a získala přízvisko "královna Camorry". Jejím novým partnerem se stal překupník Umberto Ammaturo, s nímž měla dvojčata. Právě on byl ale podezřelý z vraždy jejího prvorozeného syna Pasqualina, který měl ambice se zapojit do činnosti mafie a beze stopy zmizel v roce 1974.

Do vězení se Marescaová znovu dostala začátkem 80. let kvůli vraždě forenzního experta Alda Semerariho, za mřížemi strávila čtyři roky. Čelila rovněž obvinění, že kvůli soupeření znepřátelených klanů objednala vraždu Cira Galliho, pobočníka známého bosse Raffaela Cutola.

The Guardian připomněl, že ženy měly v neapolské mafii vždy silnější postavení než tomu bylo u jiných zločineckých organizací – například u sicilské Cosa Nostry. V 70. a 80. letech minulého století se hovořilo o tom, že jeden z neapolských klanů řídila po dobu věznění svého bratra Rosetta Cutolová, sestra bosse Raffaela Cutola. Klan Giuliano řídila svého času Erminia Giulianová, která se jeho vedení chopila po zatčení svého bratra Luigiho. Sama skončila za mřížemi v roce 2000.

Život Marescaové inspiroval filmaře, už v roce 1958 zpracoval osudy mafiánské vdovy Francesco Rosi ve snímku La Sfida (Souboj). Samu sebe si Marescaová zahrála ve filmu z roku 1967 Delitto a Posillipo (Zločin v Posillipu) a naposledy se její příběh stal předlohou televizní minisérie Pupetta - Il coraggio e la passione (Pupetta - Odvaha a vášeň), která se vysílala v roce 2013 na stanici Canale 5.