Za nejistotu může vláda, její opatření jsou drastická, říká rektor Zima. Chybí mu plán

Vládní restrikce v souvislosti s koronavirovou nákazou zdevastují společnost na desetiletí, tvrdí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a vyzývá ke zmírnění tvrdých opatření a přípravě srozumitelné strategie. Podle něho chybí jakýkoli plán a panuje nejistota, za kterou nese plnou odpovědnost vláda. S čím vůbec mohou občané počítat, ptá se Zima ve své otevřené Výzvě všem, kteří rozhodují.

„Jsem přesvědčen, že máme ještě poslední možnost zatáhnout za záchrannou brzdu a pokusit se Českou republiku co nejvíce ochránit před pádem do hluboké ekonomické propasti, která by vedla k naplnění smutných prognóz a drastickému úpadku všech oblastí našeho života na dlouhé roky dopředu,“ domnívá se lékař a profesor biochemie Zima. Tvrdí také, že volba mezi uvolněním drastických opatření a dalším pokračováním karantény není volbou mezi penězi a životy, ale mezi hypotetickými hromadnými oběťmi koronavirové infekce a jistými oběťmi ekonomického úpadku společnosti.

Rektor upozorňuje na nutnost toho, aby lidé věděli, na základě čeho vláda o opatřeních proti koronaviru rozhoduje a jak to ovlivní jejich budoucnost. „Bohužel, i přes sílící zoufalá varování a katastrofické prognózy vývoje naší země a společnosti stále postrádáme kvalifikovaný plán státu, jeho strategii či alespoň odpovědi na základní otázky: Kdy a jak a jaká přijatá opatření skončí? A co bude dál? S čím mohou občané počítat?“ ptá se Zima.

Z nejistoty a z nemožnosti cokoli plánovat pak viní vládu, která má za to podle jeho slov v tuto dobu plnou odpovědnost. Zima například nechápe, proč není možné usnést se na způsobu konání maturitních zkoušek. „To opravdu není možné, aby se v místnosti sešlo pět lidí v roušce s řádně umytýma rukama a vyzkoušet jednoho studenta, když zasedají pracovní skupiny, kde je těch lidí mnohem více?” uvedl Zima v rozhovoru pro Českou televizi v narážce na vládní nebo expertní skupiny, které jednají ve větším množství osob.

Podle Zimy je nezbytně nutné okamžitě přehodnotit přijatá opatření státu, jejich další trvání a efektivitu a především plošnost uplatňování. Zdůrazňuje, že je nutné zakládat na faktech a číslech, nikoli na emocích. Poukazuje tak například na prezentování počtu úmrtí spojovaných s koronavirem. „Řada parametrů je vypočítána nestandardně, velký počet zemřelých neumírá výhradně v přímém důsledku koronavirové infekce, ale v souvislosti s řadou závažných onemocnění či vážně oslabené imunity. Celková letalita infekce Covid-19 bude po zhodnocení celého průběhu vypadat jinak, než je dnes udáváno,”odhaduje.

Zrušme do konce dubna všechna omezení

Ve výzvě Zima hovoří také o tom, že současný odklad péče o některé pacienty, ke kterému se nemocnice kvůli koronaviru uchýlily, může vést k úmrtím řady lidí. „Prodleva trvá již pět týdnů, což například u pacientů s onkologickým onemocněním, kteří vyšetření v nemocnicích v současné době kvůli riziku nákazy odkládali, může v jejich zdravotním stavu způsobit progresi,” upozorňuje. Týká se to ale i vyšetření typu kolonoskopie či bronchoskopie, která mohou včas odhalit nádorové bujení. Vyzývá proto pacienty, aby se nebáli a nemocnice již navštěvovali.

S tím souvisí také ekonomický propad zdravotních zařízení, kterým kvůli výpadku pacientů a vykonaných zákroků pojišťovny nic neproplatí. Z důvodu nevyplácení pojistného přijde zdravotní systém podle odhadů až o osm miliard korun. Podle rektora by situaci pomohlo vyřešit právě znovunastartování průmyslu a pozvolné navrácení se do běžného provozu.

Zima je přesvědčen, že by se co nejdříve měla uvolňovat karanténní opatření. Navrhuje mimo jiné do konce dubna zrušit většinu omezení s výjimkou hromadných akcí, chránění rizikových skupin a karantény pozitivně testovaných osob, navýšit na maximum testovací kapacity, zjednodušit podporu OSVČ, přijmout rychlá a nekomplikovaná a plošná opatření v daňové oblasti, zajistit možnost dlouhodobých odkladů splátek úvěrů na bydlení či nájmů a postupně uvolnit cestování alespoň do sousedních zemí s relativně nízkou úrovní nákazy do konce letošního května. Žádá také zveřejnit seznam všech položek a věcí včetně cen a částek, které stát ve stavu nouze nakupoval v objemu miliard korun bez výběrových řízení.

Rok 2020 se podle rektora stane jedním z milníků v téměř sedmisetleté historii Univerzity Karlovy. Připomněl, že naposledy byla univerzita uzavřena na dva měsíce před 31 lety, v době sametové revoluce v roce 1989. Nyní jsou školy zavřené čtyři týdny.

Uvedl také, že univerzita má plán, jak zvládnout současnou situaci i ekonomicky. Kvůli koronavirové krizi přijde zřejmě rozpočet školy na straně příjmů asi o 1,5 miliardy korun. Výpadek způsobí omezení hospodářské činnosti univerzity i platby od zahraničních studentů, kteří nyní nemohou v Česku studovat. Loni UK hospodařila s 11,4 miliardy korun, rozpočet na letošek měl být podobný.

Čtěte také: Pro nás je zásadní, kdy se otevře Německo. Takže kdy?