„USA chtějí ovládat všechno,“ soudí Putin a nařídil zbrojovkám zvýšit produkci

Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy, že se snaží udržet dominantní postavení ve světě a vše ovládat. Informovala o tom agentura AP. Zástupcům zbrojního průmyslu v souvislosti s válkou na Ukrajině nařídil zvýšit produkci.

Na setkání s novými velvyslanci v Moskvě Putin řekl, že "postup k multipolárnímu světu naráží na odpor těch, kteří se snaží udržet svoje výsadní postavení v mezinárodních záležitostech a ovládat všechno - Latinskou Ameriku, Evropu, Asii a Afriku," řekl Putin. Dodal, že "hegemonovi se to dost dlouho dařilo, ale navždy to takhle nejde", bez ohledu na vývoj na Ukrajině.

Putin svoje rozhodnutí zahájit invazi na Ukrajinu opakovaně vysvětluje jako reakci na údajné narušování základních ruských bezpečnostních zájmů ze strany Západu. Sankce, jež na něj západní země kvůli vpádu do sousední země uvalily, jsou podle Putina součástí snahy Spojených států a jejich spojenců o posílení jejich pozic. Nicméně sankce se jejich autorům vymstily, tvrdí šéf Kremlu.

Později na schůzce se zástupci zbrojařských firem Putin uváděl, že ruské zbraně prokázaly v bojích na Ukrajině svoji efektivitu.

"Naše technika efektivně čelí západním zbraním," řekl Putin. "Prakticky veškeré zásoby zbraní (států) NATO byly poslány na podporu současného režimu v Kyjevě," dodal. Rusko by podle něho mělo západní zbraně zkoumat, aby vylepšilo vlastní arzenál. Uvedl, že nařídil posílit financování nových zbraní, nabídnout více půjček zbrojovkám a zvýšit platy jejich zaměstnancům, aby posílili výrobu. Vojenské průmyslové podniky "musejí dodávat požadované zbraně a vybavení v co nejkratším termínu," řekl šéf Kremlu.

Putinovo obvinění a výzva ke zvýšení produkce zbraní přichází v době, kdy ruská armáda zaznamenává v bojích na Ukrajině značné neúspěchy a musela se stáhnout prakticky z celého území Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ruská dolní komora parlamentu v úterý schválila zákon zpřísňující tresty při všeobecné mobilizaci, o které se v návaznosti na ruské vojenské neúspěchy spekuluje. Zákon nově zavádí až deset let odnětí svobody za dezerci, poškození vojenského materiálu nebo neuposlechnutí rozkazu.

S ruskou frustrací se zvyšuje i počet výhrůžek o použití jaderných zbraní. Například poslanec ruské Státní Dumy Andrej Guruljov minulý týden v přímém televizním přenosu vyzýval, aby se Rusko nebálo použití jaderného arzenálu na Ukrajině. Americká velvyslankyně na Ukrajině Bridget Brinks v nedávném rozhovoru oznámila, že USA vyvíjí plán reakci na případný ruský jaderný útok a varovala Ruskou federaci před takovými kroky.

Od Putina válečného úsilí se začínají distancovat i státy, kteří dříve ruskou agresi na Ukrajině přímo neodsoudily. Na nedávném summitu Šanghajské organizace pro spolupráci měl podle The Times indický premiér Nárendra Módí ruskému prezidentu říct, že "Není vhodná doba na válku."

V reakci na postup Ukrajinců separatisté v Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice a úřady v Ruskem okupovaných částech Záporožské a Chersonské oblasti vyhlásily na konec tohoto měsíce referenda o připojení k Rusku.