J. D. Vance dovolenkuje v Británii aneb Ochotná zaslepenost Evropanů

KOMENTÁŘ

J. D. Vance dovolenkuje v Británii aneb Ochotná zaslepenost Evropanů
J. D. Vance dovolenkuje v Británii, na snímku s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym. Foto: Oficiální účet J. D. Vance
1
Komentáře
Adam Růžička
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Americký viceprezident J. D. Vance se letos vydal na rodinnou dovolenou do panského sídla v regionu Cotswolds ve Velké Británii. Kromě objevování „nádherné krajiny“ jihozápadní Anglie navštívil také leteckou základnu RAF, kde pozdravil americké vojáky a setkal se s řadou místních státníků – mj. s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym, s nímž si zašli na ryby (ministrovi za to teď hrozí pokuta ve výši až dva tisíce liber, neboť chytali bez náležitého rybářského povolení).

Společně s Lammym také minulý týden uspořádali tiskovou konferenci, a ačkoliv ta se nesla ve velmi přátelském duchu, bezprostředně poté se napříč britskými plátky objevily titulky o tom, že Vance varuje, že se Spojené království vydává „na temnou stezku cenzury“ a ztrácí svobodu projevu, což vyvolalo vlnu nevole v Británii i jinde v Evropě. Mnozí věc rámovali jako další pokus o arogantní mistrování cizí země ze strany Spojených států, které samy přehlížejí vlastní problémy.

 

Viceprezident se tématu opravdu dotknul, nicméně v tomto případě projevil u potenciálně třaskavého tématu nezanedbatelnou zdrženlivost a velkou část odpovědi kriticky směroval na minulé kroky vlastní země:

„Celý kolektivní Západ, naši spojenci z NATO a zcela jistě Spojené státy za Bidenovy administrativy si až moc zvykli na pohodlné cenzurování namísto toho, aby se zabývaly různorodými názory. Je pravda, že jsem byl kritický vůči našim přátelům na této straně Atlantiku, ovšem zdůraznil bych, že většina toho, co mne v tomto ohledu znepokojuje, se děla v USA v letech 2020–⁠⁠⁠⁠⁠⁠2024. Zkrátka nechci, aby nás ostatní země následovaly v tom, co vnímám jako velice temnou stezku,“ zněla odpověď amerického viceprezidenta z minulého týdne.

Vancovy letní poznámky navíc nebyly jakkoliv nečekané – na problémy s občanskými svobodami v Británii i jinde v Evropě upozornil již v únoru ve svém proslovu na Mnichovské bezpečnostní konferenci a kritika to rozhodně nebyla bezpředmětná. Evropa má problém se svobodou slova (před časem v Echu věc popsal kolega Ondřej Šmigol). Je otázka, zda podrážděnost vůči viceprezidentovi neznačí spíše než diplomatické Vancovo pochybení máslo na hlavě Evropanů samotných.

Již po jeho vystoupení v Mnichově napsal anglický historik Adam Tooze, že šokovaná odezva na projev značí, jak moc je evropská politická třída „ochotně zaslepená“. Tehdy se psalo o tom, že „Evropa panikaří“ a že hrozí „kolaps transatlantické aliance“. Němec Christoph Heusgen, předseda bezpečnostní konference, prohlásil, že „je třeba se bát, že náš sdílený hodnotový základ už není sdílený“, a bývalá česká eurokomisařka Věra Jourová uvedla, že by se „Evropa měla ohradit proti peskování“.

A to navzdory skutečnosti, že Vance v Mnichově naopak apeloval na společný civilizační a hodnotový základ Evropy a Ameriky a několikrát akcentoval, že problémy, jimž Evropa čelí, nejsou cizí ani Spojeným státům: „Nejsilnější hlasy pro cenzuru nepřicházely zevnitř Evropy, ale z mojí vlastní země (…) Naše minulá vláda nabádala soukromé firmy, aby umlčovaly lidi, kteří měli odvahu vyslovit to, co se později ukázalo jako pravda,“ prohlásil v projevu.

Podivuhodný úkaz ochotné zaslepenosti nabídla tento týden anglická aktivistická skupina, která se rozhodla Vancovi dokázat, že v Británii svoboda projevu je, a to tím, že v oblasti Cotswolds jezdila s dodávkou, na níž byla ze všech stran vyobrazena plešatá viceprezidentova karikatura. Jak si ovšem povšimla řada komentátorů, i za tento skutek by je mohla policie zatknout, pokud by věc někdo nahlásil jako projev nenávisti. Nemluvě o tom, že si pro své „dokazování“ mohli vybrat něco kontroverznějšího a s větší vypovídací hodnotou, nabízí se například závažné téma pákistánských násilnických gangů – to by ovšem aktivisté na dodávku pravděpodobně ochotní dát nebyli.

Lze chápat, že mnozí Evropané nemají Donalda Trumpa a členy jeho administrativy v lásce. Nicméně je třeba si také přiznat, že schovávat se za nesympatiemi nás dlouhodobě neochrání před jejich kritickými výtkami, zvláště jsou-li opodstatněné. Navíc je pro nás existenčně důležité, abychom pevné transatlantické pouto dokázali udržet, čemuž jistá povýšenecká přezíravost může být na škodu. Je až pozoruhodné, jak moc J. D. Vance ve svých veřejných vystoupeních po Evropě zdůrazňuje společný civilizační základ starého kontinentu a Ameriky. Bylo by dobré, kdyby to tak zůstalo i do budoucna.

×

Podobné články