Miliarda na dotacích? Jeden z důvodů proč je Babiš v politice, tvrdí opozice
Zemědělské dotace
NOVÉ
Jan Zatorsky
Současné dotace nejsou rozdělovány spravedlivě a ukazují na problémy provázané lobbisticko-ekonomickými skupinami. Tvrdí to místopředseda zemědělského sněmovního výboru Radek Holomčík (Piráti), který bude v souvislosti s dotacemi interpelovat ministra zemědělství Jiřího Milka. S Holomčíkem souhlasí i místopředsedkyně stejného výbor Veronika Vrecionová (ODS), podle které je jasně vidět, že Andrej Babiš spolu s holdingem Agrofert na dotacích profitují.
Premiér Andrej Babiš má v současné době ve svěřenském fondu zaparkovaný holding Agrofert, který ovládá jeho manželka Monika spolu s právníky. I přes tuto skutečnost se zemědělským společnostem holdingu daří. Za loňský rok navíc pobraly Babišovy společnosti přes miliardu korun na dotacích. Problém začíná u přerozdělování dotací, které často končí u velkých společností.
„Velice mě mrzí, že už v minulé vládě, kde byl pan Jurečka, jsem ho na tento problém často upozorňovala. Jsem přesvědčená o tom, že tento přístup je špatný a ukazuje se to na struktuře dotací, které jdou čím dál víc ve prospěch Agrofertu a podobných společností,“ řekla Echo24 místopředsedkyně sněmovního zemědělského výboru Veronika Vrecionová.
Podle Vrecionové jde o popření přerozdělování dotací v jiných zemích Evropské unie. „Tam jsou určeny na podporu malých a případně středních podniků, kde jsou dotace myšleny i jako podpora venkova. Oproti tomu tyto velké společnosti mnohdy nemají ani sídlo na tom místě. Tam ty peníze odtékají ven a je to velmi špatně. Myslím si, že to je jeden z důvodů, proč Andrej Babiš šel do politiky, aby si tyto velké dotace pohlídal,“ řekla Veronika Vrecionová.
Člen zemědělského výboru Vlastimil Válek (TOP 09) upozorňuje, že v zákonu chybí definice venkova. „Místo podpory kvality podporují kvantitu a extenzivní hospodářství. Sice jsou směřované na venkov malým zemědělcům a malým podnikům, ale přitom neexistuje v české legislativě jasná definice venkova, malého zemědělce či malého podniku. Všichni se tváří, že ví, co to je, ale ve skutečnosti je to pokaždé něco jiného. Toto považuji za pokrytecký přístup. Obecně vzato je smutné a zároveň směšné, že impérium miliardáře, pana premiéra v demisi Babiše, nemůže bez dotací fungovat. Nerad bych, aby fungování České republiky bylo stejně závislé na dotacích jako fungování podniků pana Babiše,“ řekl pro Echo24 Vlastimil Válek.
Většinu evropských dotací na rozvoj zemědělství z Programu rozvoje venkova stát rozdělil velkým společnostem, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad. Úřad kritizoval například i hodnocení projektů žadatelů o dotace, které je dle NKÚ neprůhledné. S tím však nesouhlasí ministerstvo zemědělství. Podle nich velké podniky zvýhodněny nejsou.
Zastropování plateb
Samotné přerozdělování dotací kritizuje i Radek Holomčík, který chce interpelovat ministra zemědělství Jiřího Milka. „Systém rozdělování dotací v České republice rozhodně nepovažuji za spravedlivý. Ukazuje na hluboké a dlouhodobé problémy provázanosti politiky a lobisticko-ekonomických skupin. Proto vítám návrh společné zemědělské politiky 2021-2027 na zastropování přímých plateb,“ řekl pro Echo24 Radek Holomčík.
Zastropování plateb ale rozhodně nechce vláda. Dle Jiřího Milka by mělo být dobrovolné. „Také se budeme pečlivě věnovat otázce odpočtu mzdových nákladů pro eliminaci negativních dopadů zastropování pro podniky, jenž svým charakterem výroby vytvářejí a udržují zaměstnanost,“ uvedlo ministerstvo zemědělství. „Česká republika zcela zásadně vystupuje proti zastropování, tedy omezení plateb na jeden subjekt, které by v nejtvrdší podobě znamenalo likvidaci našeho zemědělství a další propad produkce a soběstačnosti v základních odvětvích, především pak živočišných výrob,“ řekl dříve mluvčí agrární komory Jiří Felčárek.
V současné době se kromě dotací řeší i otázka kvality zemědělské půdy a probíhá velká diskuze ohledně budoucí zemědělské politiky. Česká republika by měla mezi roky 2021 až 2027 získat v rámci společné zemědělské politiky na 1,5 bilionu korun, tedy každý rok 20,6 miliard.
Miliardové dotace
Podle nových údajů Státního zemědělského intervenčního fondu získal premiér v demisi Andrej Babiš největší částku od roku 2014. Tehdy získal 756 milionů korun. Rok poté získaly jeho společnosti 887 milionů a předloni 970 milionů. V roce 2017 tak získal na dotacích nejvyšší částku – 1 032 696 000 korun.
Uvedené částky, které pobraly Babišovy společnosti, jsou však jen dotacemi v oboru zemědělství. Kromě toho ale bývalé firmy Andreje Babiše dostávají evropské dotace také na průmyslové projekty a na bioplyn.
