Rakousko chce od Ruska milion vakcín Sputniku
OČKOVÁNÍ PROTI COVIDU-19
Rakousko předpokládá, že příští týden dohodne s Ruskem objednávku na milion vakcín Sputniku V. Oznámil to kancléř Sebastian Kurz na svém Facebooku po dnešním jednání s ruským velvyslancem ve Vídni Dmitrijem Ljubinským.
„Pokud si Sputnik objednáme, dostaneme 300.000 dávek v dubnu, 500.000 v květnu a 200.000 začátkem června. To nám umožní vrátit se do normálu ještě rychleji,“ napsal Kurz.
Ruská vakcína Sputnik dosud nebyla schválena Evropskou lékovou agenturou (EMA), ale nakoupilo ji již dříve Maďarsko, které s ní také očkuje a rovněž ji dovezlo Slovensko. To zatím ale vyčkává na rozhodnutí EMA.
Kancléř Sebastian Kurz koncem února telefonicky hovořil o možných dodávkách vakcín Sputnik V do Rakouska s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a později i s Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského Fondu přímých investic (RDIF) zodpovědného za distribuci vakcín.
Ministr zdravotnictví Rudolf Anschober uvedl, že se „v současné době zkoumají všechny možnosti“, jak obyvatelstvu co nejrychleji umožnit přístup k co největšímu počtu otestovaných vakcín. „Jedna věc je jasná: každá vakcína použitá v Rakousku musí být účinná a bezpečná,“ řekl ministr.
Kancléř podle APA dosud vždy uváděl, že předpokladem pro uskutečnění dodávek do Rakouska je schválení ruské vakcíny Evropskou lékovou agenturou. Ve včerejším stanovisku uvedl, že by dodávky vakcín neměly být posuzovány „geopolitickými klapkami na očích“. „Jediné, co se smí počítat, je účinnost a bezpečnost očkovací látky, nikoliv země původu,“ dodal.
„Když Rakousko dostane dodatečný milion dávek vakcín, bude možné se dříve vrátit k normalitě a budeme moci zachránit mnoho lidských životů a pracovních míst,“ uvedl Kurz.
Kancléř dříve tento měsíc ostře kritizoval systém přidělování covidových vakcín v rámci Evropské unie, který podle něj není spravedlivý. Tvrdí, že určité státy získají dostatečný počet očkovacích látek k imunizaci celého svého obyvatelstva již v květnu, zatímco jiné až koncem léta či na podzim. Jako příčinu označil postranní jednání, při němž členské země uzavíraly dodatečné dohody s farmaceutickými firmami.