Česká železnice potřebuje zásadní změnu

KOMENTÁŘ

Česká železnice potřebuje zásadní změnu
Chceme-li mít železnici na úrovni za rozumné peníze, bylo by vhodné vyměnit nejen ředitele, ale celou starou gardu, která tam rotuje skrze různá křesla už desítky let, píše o správě českých železnic Marian Kechlibar. Ilustrační snímek Foto: České dráhy
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Je trochu smutné, že Jiří Svoboda skončil v čele SŽ až poté, co u něj našli „osmdesát míčů ve strožoku“. Z pohledu pravidelného cestujícího měl být odvolán už dávno. Ale nejen on. Česká železnice se pod svým současným vedením drží kdesi dvacet let v minulosti.

SŽ sice jednoho dne zjistila, že konkurenční ŘSD má proklikávací mapu staveb a PDF dokumenty k jednotlivým projektům, a tyto prvky zkopírovala, ale v zásadě je to cargo cult – slepé napodobování vnějších projevů vyspělejší civilizace, aniž by jim dotyčný rozuměl. V té skutečné stavební aktivitě Správa železnic za ŘSD zásadně pokulhává.

 

Rekonstrukce tratí se vesměs dějí „opatrnicky“, ve stávající stopě nebo jen s malými vylepšeními, což i na hlavních koridorech zabetonovává pro další generace stav, vytyčený kdysi rakousko-uherskými inženýry v časech parních lokomotiv. Přidání druhé koleje na velmi vytížené tratě je buď úplné tabu, nebo se kolem něj dělají neuvěřitelné ciráty a plánování takové radikální změny zabere dvacet let; člověku se až nechce věřit, že dávné pruské dráhy měly skoro všechny důležitější trasy zdvojkolejněné už kolem roku 1900. Rekonstruované stanice jsou lemovány kilometry modrého zábradlí, kterému se smějí nejen „šotouši“ a které vyvolává dojem, že příslušná norma byla napsána na míru jeho dvornímu dodavateli. I rozsahově malé projekty se neskutečně táhnou. Člověka až fackuje hanba, uvědomí-li si, že o elektrizaci a zdvojkolejnění trati mezi Ostravou-Kunčicemi a Frýdkem-Místkem se mluví už skoro dvacet let, aniž by se koplo do země. Je to vytížená, ale poměrně krátká trať – asi 14 km. Mezitím Indie, rozvojová Indie, stihla elektrifikovat skoro celou svoji železniční síť během pouhých sedmi let.

A co se vysokorychlostních tratí týče, začínají nás předbíhat státy jako Maroko, Uzbekistán, Turecko, Indonésie či Egypt. Ale ono je možná i dobře, že se u nás VRT zatím nestaví, protože současné vedení SŽ „umí“ soutěžit stavby tak draho, že se z toho jednomu protáčejí panenky.

Ryba smrdí od hlavy, ale necháte-li ji smrdět dostatečně dlouho, bude zkažená celá. Chceme-li mít železnici na úrovni za rozumné peníze, bylo by vhodné vyměnit nejen ředitele, ale celou starou gardu, která tam rotuje skrze různá křesla už desítky let. A místo nich povolat nějaké odborníky ze zemí, které jsou nám ekonomicky podobné, ale železnici mají na vyšší úrovni než my – Španělsko, Itálie? Nikde není psáno, že ředitel SŽ by měl být Čech – a vzhledem k nutnosti rozbít staré „kamarádšofty“ mezi SŽ a všelijakými dodavatelskými firmami by snad ani být neměl.

Právě Španělsko dokázalo svoji síť VRT postavit velmi ekonomicky efektivně a mohlo by nám posloužit jako praktický vzor. Ale to znamená zbavit se s konečnou platností dvou manter, které v české železnici panují. Znějí „Nikdy se to tak nedělalo“ a „Vždycky se to tak dělalo“ a je to kombinace, která nás odsuzuje k zaostávání.

 

×

Podobné články