Zaorálek musí řešit „kulturní katastrofu“ v Národní knihovně

Národní knihovna, jejímž úkolem je udržovat knižní kulturu českého národa, má problém. Téměř milion kusů knih, časopisů a další literatury má kvůli nedostatečné kapacitě uložené v bednách a lidé se k nim nedostanou. Nedávno odvolaný šéf knihovníků Vít Richter to označuje za kulturní katastrofu. Richtera odvolal bývalý ministr kultury Antonín Staněk (ČSSD) z čela Ústřední knihovnické rady (ÚKR) poté, co zoufalou situaci v kulturní instituci pojmenoval.

Nový ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) jako jeden z prvních kroků na ministerstvu zrušil Staňkovo rozhodnutí, že se předsedou Ústřední knihovnické rady (ÚKR) stane automaticky ředitel Národní knihovny. V praxi to znamenalo právě konec zkušeného a mezi knihovníky oblíbeného Víta Richtera. Knihovníci proto sepsali petici, na kterou upozornil server Echo24.

„Oceňuji především to, že ministr rozhodl o změně pravidel volby předsedy svého poradního orgánu – Ústřední knihovnické rady. V budoucnu by měl být předsedou ten, koho si knihovníci vyberou že svého středu,“ uvedl Vít Richter pro Echo24.

Upozornil přesto, že se ministr Zaorálek bude muset zabývat závažnějším problémem. „Vážím si každého ocenění, ale mě by ze všeho nejvíce potěšilo, kdyby se pan ministr věnoval problému, který byl na pozadí mého odvolání. Myslím tím zcela zoufalou situaci Národní knihovny. Knihovna má nyní v bednách uloženo přibližně 900 000 knih, časopisů a další literatury a lidé je nemohou využívat. V bednách jsou jak nové přírůstky, tak i starší literatura,“ vysvětlil Richter.

Richter mluví dokonce o kulturní katastrofě: „To nelze označit jinak, než jako kulturní katastrofu, a my se nemůžeme tvářit, že je všechno v pořádku. Vedle toho probíhá rekonstrukce Klementina, kterému se vrací krásná barokní podoba, ale knihovna a její provoz je vytlačován do depozitářů v průmyslové čtvrti na okraji Prahy. V roce 2008 vláda chybně rozhodla o zrušení záměru na novostavbu knihovny. Pan ministr není nikterak zatížen minulostí ve vztahu k tomuto rozhodnutí. Věřím a doufám, že může iniciovat kroky, které otevřou novou budoucnost pro Národní knihovnu.“

Odmítnutí blobu bylo podle Richtera začátkem konce

Richter si myslí, že byl odvolán především kvůli rozhovoru pro knihovnický server Čtenář, kde historii kapacitního problému rozebral obšírněji. „S nedostatkem prostor se potýkal v 18. století i Karel Rafael Ungar, ale s výstavbou nové knihovny přišel až koncem 19. století tehdejší ředitel Richard Kukula. Nakonec to skončilo rekonstrukcí Klementina pro potřebu knihovny ve 20. až 30. letech minulého století, kterou projektoval architekt Ladislav Machoň. V šedesátých letech se připravoval nový projekt, ale vše skončilo invazí v roce 1968. V devadesátých letech se nám během dvou let podařilo vybudovat depozitář v Hostivaři s kapacitou 4,5 milionu svazků, a tím vyřešit nejpalčivější problém s uložením knihovního fondu,“ vysvětlil.

Problém však vyvrcholil především kvůli odmítnutí výstavby Kaplického blobu. „Podle původního záměru měla následovat výstavba nové budovy. S tím se začalo v roce 2004 a úsilí vyvrcholilo výběrem projektu knihovny jako blobu od architekta Jana Kaplického. Jeho řešení bylo z hlediska funkčního opravdu vynikající, ale blob svou extravagantností společnost rozděloval. Rozdělil nakonec i politiky, a to bylo začátkem konce. Vyjádření Václava Klause o tom, že své tělo nechá připoutat k bagru, aby zabránil výstavbě blobu, bylo symbolickým zlomem, kdy se z odborného problému stal neřešitelný politický a následně mediální problém,“ řekl.

Ministr Zaorálek se chystá s Richterem sejít a bude se pokoušet hledat řešení svízelné situace. „Pan ministr Zaorálek se jako milovník knih samozřejmě bude celou věcí zabývat. Sejde se s panem Richterem i s celou knihovnickou radou,“ uvedla pro Echo24 za ministerstvo kultury Petra Hrušová. Setkání se podle Richtera uskuteční 18. září.

Že by se měl Zaorálek zabývat především situací v Národní knihovně, si myslí i její ředitel Martin Kocanda. „Souhlasím s panem kolegou Richterem v tom, že budu velmi rád, pokud se situace Národní knihovny ČR stane pro pana ministra jedním z hlavních témat. Na druhou stranu se však domnívám, že hlavním problémem Národní knihovny nebude až tak její kapacita, neboť ta bude po dokončení rekonstrukce a dostavby Centrálního depozitáře Hostivař saturována na období nejbližších desítek let,“ uvedl pro Echo24.

Také si myslí, že by se měla postavit nová knihovna. „Za největší starost považuji fungování knihovny v podmínkách Klementina a fakt, že naše čtenáře a místo uložení našich svazků od sebe bude nadále dělit téměř 20 km, což neodpovídá moderním požadavkům na fungování knihovny. Jediným možným řešením je dle mého názoru do budoucna výstavba nové budovy, která by pak společně s Klementinem dokázala naplnit očekávání jak našich uživatelů, tak našich zaměstnanců,“ vysvětlil.

Čtěte také: „Zaova kulturní revoluce.“ Nový ministr kultury ruší Staňkova rozhodnutí