„Vidím návrat racionality,“ řekl vědec Václav Smil v Národní knihovně

„Tady jsem začal,“ řekl mimo jiné Václav Smil při příležitosti předání svého souhrnného díla Národní knihovně ČR. Při slavnostním okamžiku, který proběhl za přítomnosti ředitele Národní knihovny Tomáše Foltýna a europoslance Alexandra Vondry pod záštitou Centra pro transatlantické vztahy Cevro Institutu, však vášnivý čtenář Smil mluvil především o knihách. A například o tom, proč kanadská univerzita v Manitobě, kde celý život učil, odmítla jeho knižní dary. Mluvil však také o ideové uzavřenosti, kdy lidé často hodně čtou, jen aby se utvrdili ve vlastních názorech. Zároveň však vidí jistou pozitivní změnu v posledních letech a podle svých slov návrat racionality.

S nápadem darovat české Národní knihovně skoro 50 knih, které dosud světoznámý intelektuál napsal, přišel sám Smil. Jak sám poznamenal, dar ještě není kompletní, protože z celkem 48 knih dorazila pouze polovina, zbytek se při cestě „miliardové společnosti FedEx“ někde opozdil. „Jen to potvrzuje to, co říkám už léta. Nic nefunguje,“ vzal úvod svého proslovu s humorem Smil.

V hodinové přednášce, která volně přešla v debatu, však mluvil i o vážnějších věcech. Sám se představil jako vášnivý čtenář. Od roku 1969, kdy emigroval, si sám vede o své četbě poznámky a poznamenal, že ročně od té doby přečte 65 až 110 knih, nepočítaje pracovní záležitosti. Podle Smila by lidé měli přečíst alespoň 20 knih ročně. Avšak k současnosti byl Smil značně skeptický.

„Lidé čtou cokoliv, jen aby se utvrdili v tom, v co věří, nejsou otevřeni jiným idejím,“ uvedl Smil. Ten také poznamenal, že jedním z důvodů může být i vysoké používání smartphonů, které, jak uvedl, Češi otevřou více jak 244 krát denně, čímž se umisťují na předních příčkách světových žebříčků. On sám si podle svých slov smartphone pořídil až poté, co knižní databáze, ze kterých čerpá, začaly požadovat dvoufaktorové ověření.

Podle něj současná uzavřenost začíná připomínat období komunismu, ze kterého v roce 1969 utekl. V mžiku se však snažil i na životu v komunistickém Československu najít pozitiva. „To jsou jedny z nejlepších věcí, co pro mě komunisté udělali, naučili mě rusky a nevěřit ničemu,“ uvedl sarkasticky Smil.

Mluvil také o proměně četby a uvedl příklad, který, jak řekl, myslel, že nikdy nezažije. Když před přibližně deseti lety ukončil své aktivní akademické působení na univerzitě v Manitobě, nabídl univerzitní knihovně své knihy. Byl však odmítnut s odůvodněním, že je má už univerzita v digitální podobě. Rozhodl se tak pravidelně darovat knihy, které přečte, a často se podle jeho slov jedná o nové a zachovalé knihy, místním hasičárnám, které je pak pravidelně nabízí jednou ročně na místním trhu.

Intelektuál, který vystudoval přírodovědeckou fakultu pražské univerzity, se dlouhodobě zabývá životním prostředím, technologickým a populačním rozvojem. V minulosti varoval před nereálnými změnami například v boji s globálním oteplováním. Globální oteplování probíhá už 175 let avšak nutné změny potrvají desetiletí, když se musí jednat o systematické změny, uvedl v Národní knihovně.

O nereálnosti některých změn, například v elektromobilitě mluvil už v minulosti pro týdeník Echo. V posledních letech však vidí i pozitivní změny. „Racionalita se bude muset vrátit, až nás k tomu donutí fyzika,“ uvedl pro deník Echo Smil, který se sám označuje spíše za pesimistu. Ale jak si nedávno všiml časopis New Yorker, pochybování má svou hodnotu.