Šéf Světové lékařské asociace: V únoru nastane vrchol pandemie. Roušku chce ale nosit i poté

Lidstvo se jednou s koronavirem naučí žít, část preventivních opatření včetně roušek ale pravděpodobně zůstane. V rozhovoru se zahraničními novináři to řekl šéf Světové lékařské asociace (WMA) Frank Ulrich Montgomery, který na počátku pandemie nemoci covid-19 povinnou ochranu nosu a úst kritizoval. Montgomery, který stojí i v čele Stálého výboru evropských lékařů (CMPE), dlouhodobě obhajuje všeobecnou očkovací povinnost, vakcinaci označuje za nejbezpečnější cestu jak předejít rizikovému průběhu nemoci.

„Jakmile dokážeme s touto nemocí žít, tak se vrátíme zpět k našim starým životů,“ řekl Montgomery. „Jsem si ale jistý, že já v budoucnu přinejmenším při některých situacích budu nadále nosit roušku, protože to má velké výhody a skvělé doprovodné efekty,“ uvedl.

„Už dva roky jsem nebyl nachlazený, dva roky jsem neměl chřipku, dva roky jsem neměl střevní virózu,“ řekl Montgomery o rouškách. „Díky ochraně dýchacích cest jsem se vyhnul celé řadě dalších onemocnění,“ uvedl. Poznamenal, že viry, které taková onemocnění vyvolávají, nezmizely a že kvůli omezenému kontaktu s nimi se snížila i imunita proti nim. „Když nyní roušky odložíme, tak všichni dostaneme pořádné nachlazení. Naše imunita se samozřejmě oslabila,“ řekl.

Ještě na počátku pandemie Montgomery kritizoval povinnost roušek ve veřejné dopravě nebo v obchodech a nošení šálů či šátků jako tehdejší náhrady za nedostatkové roušky a respirátory označil za směšné. Odmítavý postoj k nošení roušek veřejností měla v té době i Světová zdravotnická organizace (WHO), později ale názor přehodnotila.

Montgomery souhlasí s německým ministrem zdravotnictví Karlem Lauterbachem, podle kterého v únoru dosáhne nynější vlna koronavirové varianty omikron svého vrcholu. „Stane se tak za dva, tři, případně čtyři týdny,“ řekl Montgomery. „Tedy někdy v únoru nastane vrchol, kdy koronavirus už zkrátka nebude mít koho nakazit. Pak čísla půjdou dolů,“ uvedl s tím, že v nyní nejpostiženější části Německa, kterou je berlínská městská část Mitte (Střed), mají nákazu tři procenta z 380.000 obyvatel. Problémem ale v budoucnu mohou být mutace.

„Nikdo na světě neumí říct, jak se koronavirus bude dále vyvíjet,“ řekl Montgomery. Za klíčové proto považuje co největší vakcinaci populace. „Můj sen je 95 procent očkovaných obyvatel,“ řekl. Nyní má v Německu s 83 miliony obyvatel plné očkování proti covidu 73,5 procenta lidí, přes padesát procent pak i posilující dávku.

„Očkování neznamená jistotu, že se lidé nenakazí, ale značnou jistotu, že jen velmi málo z nich vážně onemocní a ještě větší jistotu, že nezemřou,“ řekl Montgomery. „Osmdesát procent pacientů s covidem-19 na jednotkách intenzivní péče jsou neočkovaní,“ dodal. I proto varuje před imunitou získanou promořením a nikoli nejdříve vakcinací.

V zájmu dosažení co největší proočkovanosti považuje Montgomery za ideální takový model, ve kterém by se povinná vakcinace vztahovala na všechny osoby starší 18 let. O takovém návrhu bude ve středu jednat Spolkový sněm. V parlamentu mezitím vznikají i další návrhy, které s povinným očkováním počítají pro starší padesáti let. Prozatím se ale povinné očkování ze zákona schváleného loni v prosinci bude týkat zdravotníků, pečovatelů a záchranářů. Pokud se k 15. březnu neprokážou očkovacím certifikátem, nebudou moci svou profesi vykonávat.