Stopka rozpínavosti Finanční správy

Rozpínavost Finanční správy během posledních let nabyla obludných rozměrů a doslova se utrhla ze řetězu. Dokladem toho byl narůstající počet zajišťovacích příkazů, šibeniční lhůty pro podání vysvětlení, několikatisícové pokuty za korunové prohřešky, a mnohá další opatření. Poslední skandál s hromadnými výzvami novomanželům na Přerovsku už jenom završil praktiky „zaklekávání“ Finanční správy. Až právě po posledním zmíněném případu začaly prosakovat zprávy o konci ředitele této instituce.

Chtělo by se říci: konečně! Ale bude to lepší? Je třeba si uvědomit fakt, že k tomuto zcela logickému kroku došlo teprve poté, co byl případ svatebčanů silně medializován a současná ministryně financí interpelována ve sněmovně. Do té doby bylo konání této instituce posvěceno. Bez jakékoli snahy o nastavení mantinelů, a naopak s přitakáním, přihlíželi ministři financí obou volebních období konání Finanční správy. Žádný podnikatel si tak nemohl být jistý, zda zrovna právě u něj druhý den nezazvoní pošťák se zajišťovacím příkazem a on nepřijde během chvíle o celé své živobytí. Ministerstvo financí svou nečinností, nekritickým přístupem a bagatelizací, zcela jasně legitimizovalo nadužívání pravomocí a mimořádných nástrojů berních úřadů, bez ohledu na důsledky pro konkrétní občany.

Pod heslem „účel světí prostředky“, překročila Finanční správa veškeré meze. Bohužel jsme čím dál častěji svědky rozpínavosti a čím dál agresivnějšího přístupu státní moci vůči svým občanům. Na úkor svobody, demokracie, přiměřenosti chování státní správy a tržního prostředí. Místo ochrany občana, jeho práv před státní mocí, se zde dostávají ke slovu opět tendence k ochraně státní moci na úkor občana. Odpor veřejnosti k praktikám Finanční správy je ale jednoznačným signálem, že některé meze stále překročit nelze. Alespoň prozatím.