Poslední kapka vzor 2020. Co se budou učit studenti za desítky let o uplynulém roce?

Od loňského března se už ani nediskutovalo o tom, jaké bude hlavní ekonomické téma roku. Jako by „koronakrize“ od samého začátku byla tím, nač vlády napříč planetou čekají a jen odpočítávají čas do jejího vypuknutí. Tím nemá být řečeno, že jde o spiknutí WHO, Billa Gatese a Wall Street nebo skrytou invazi čínských komunistů, samozřejmě. Jen snad to, že skutečnost roku 2020 od března dál absolutně nekorespondovala s tím, o čem vypovídaly zdravotnické statistiky, pokud vůbec nějaké byly.

Velkou potíží ekonomie a ekonomické historiografie jako neexaktních věd je, že za použití reálně dostupných nástrojů nelze v praxi potvrdit či vyvrátit jakýkoli teoretický koncept. Nikdo už nikdy nebude schopen autoritativně dokázat, že zásadní ekonomické problémy by světovou ekonomiku čekaly, i kdyby WHO žádnou pandemii nevyhlásila (jak je přesvědčen autor těchto řádků).

Od konce zimy už je jasné, že i za desítky let se budou studenti učit o roce 2020 jako o počátku koronakrize s hlubokým propadem ekonomik, armádami nezaměstnaných, první linií, druhou vlnou a všemi dalšími mediálními kýči. Jinými slovy řečeno, drtivá většina dnes žijících smrtelníků zemře velmi pravděpodobně s tím, že kdyby covid-19 nepřišel, žádná krize srovnatelných rozměrů by nebyla a (nejen ekonomické) dějiny by šly úplně jinou cestou.

Celý text Ladislava Tajovského najdete na ECHOPRIME nebo v tištěném Týdeníku ECHO na stáncích. Objednat si ho můžete zde.