Tchaj-wan zdokonaluje střely schopné zasáhnout Peking jako odvetu, než přijdou USA na pomoc

Tchaj-wan se připravuje na možnost asymetrické války a pokračuje ve zdokonalování technologie svých vojenských supersonických raket. Podle názorů expertů je již nyní schopen zasáhnout města v čínském vnitrozemí a jiné strategicky významné cíle. Činí tak v atmosféře rostoucí hrozby čínského útoku na ostrovní stát, píše South China Morning Post. Čína tento týden upustila od své doktríny „mírového znovusjednocení“ obou států.

Prezidentka Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen tuto středu při svém inauguračním projevu po úspěšném znovuzvolení slíbila posílit obranné možnosti státu s důrazem na vedení asymetrické války. Také zdůraznila, že je pro Tchaj-wan nepřijatelné stát se součástí Číny v režimu jedna země, dva systémy.

Termínem asymetrická válka se myslí konflikt, při kterém jsou vojenské síly dvou stran ve značném nepoměru a ta slabší tedy bývá nucena užívat proti mocnějšímu nepříteli nestandardní výzbroj. Analytikové se shodují, že díky vývoji nadzvukových střel by byl Tchaj-wan schopen ubránit se první vlně čínského útoku natolik dlouho, než mu budou schopni pomoci jeho spojenci, především Spojené státy americké. Čínská lidová osvobozenecká armáda co do počtu mnohonásobně převyšuje tu tchajwanskou a Tchaj-wan zároveň nedisponuje zdroji, které by mohl na budování standardní armády, schopné se té čínské rovnat, vyčlenit, shodují se dále experti.

Tchaj-wanský National Chung-shan Institute of Science and Technology s armádou spolupracuje na vývoji raketových systémů už od sedmdesátých let minulého století. Prezidentka Cchaj Jing-wen v lednu na návštěvě institutu vyzvala ministra obrany a zástupce institutu k urychlení plánů na masovou výrobu vylepšených verzí raket Tien Kung-3 a Hsiung Feng-3.

Podle zpráv místních médií provedla tchajwanská armáda během dubna testovací odpaly rakety Tien Kung-3 typu země-vzduch, stejně jako rakety Yun Feng, určené k likvidaci pozemních cílů. Tato raketa má dle místních armádních expertů dolet až 1.500 kilometrů a je tedy schopná zasáhnout i Peking, hlavní město Číny.

Vztah Číny a Tchaj-wanu

Čínský premiér Li Kche-čchiang na výročním zasedání čínského parlamentu uvedl, že země povede Tchajwance k tomu, aby se připojili k čínskému názoru na nezávislost Tchaj-wanu a úsilí o znovusjednocení Číny. Tyto výroky dále zhorší už tak špatné vztahy mezi Pekingem a Tchaj-pejí, uvádí agentura Reuters.

Čína označuje otázku Tchaj-wanu za své nejcitlivější a nejdůležitější teritoriální téma.

Premiér Li ve svém projevu sdělil, že Čína je rozhodně proti jakýmkoli aktivitám zaměřeným na nezávislost Tchaj-wanu. Dodal, že Čína bude podporovat spolupráci s Tchaj-wanem a chránit blaho Tchajwanců. „Budeme je povzbuzovat k tomu, aby se připojili k našemu nesouhlasu s nezávislostí Tchaj-wanu a našemu prosazování znovusjednocení,“ řekl Li. Jak upozorňuje Reuters, Čína většinou používá termín znovusjednocení, zatímco Tchajwanci poukazují na to, že čínští komunisté nikdy Tchaj-wanu nevládli, takže tento termín není správný.

Přitom Čína ve výroční zprávě vlády letos vypustila zmínky o „mírovém“ znovusjednocení obou zemí. Přitom šest předešlých zpráv od roku 2013, kdy se prezident Si Ťin-pching chopil v Číně moci, tuto formulaci o míru zdůrazňovalo. Odborníci soudí, že tímto krokem dává Peking najevo tvrdší postoj k vyřešení otázky Tchaj-wanu.

Čína Tchaj-wanu nabídla existenci v modelu jedna země dva systémy, který má zajistit značnou autonomii. Podobně Peking vládne nyní Hongkongu. Většina tchajwanských politických stran to ale odmítá.