1 komentář

SSSR – morální vítěz vesmírného závodu?

komentář

Témata: ,

Svět v těchto dnech oslavuje největší vědecký a technologický úspěch lidstva, přistání na Měsíci. Američané si padesát let od chvíle, co Neil Armstrong vstoupil na lunární povrch, patřičně užívají. Nespočet článků oslavuje a analyzuje tehdejší úspěch. Na Washingtonův památník v centru DC byla promítána replika Apolla 11. Sílí hlasy vyzývající k návratu na Měsíc a pak ještě dál. Jenže nebyla by to dnešní Amerika, kdyby tento triumf nebyl shledán nedostačujícím, neboť se na něm podíleli především bílí muži.

Ve dvou nejprestižnějších denících Spojených států, totiž v New York Times a Washington Post, vyšly v posledních dnech komentáře, které zpochybňují vesmírné snažení na základě moderních progresivistických teorií.

Sophie Pinkhamová, podle její osobní webové stránky „spisovatelka specializující se na ruskou a ukrajinskou kulturu a politiku“, v článku pro newyorský list píše, že „vesmírný závod byl prvořadou příležitostí, jak signalizovat závazek SSSR usilovat o rovnost. Poté, co dostali do vesmíru prvního muže, tam Sověti poslali první ženu, prvního Asiata a prvního černocha – vše roky předtím, než je následovali Američané.“ Dále cituje šéfa výcviku kosmonautů, který si měl do deníku zapsat: „Nemůžeme dovolit, aby první žena ve vesmíru byla Američanka. Byla by to urážka vlasteneckých citů sovětských žen.“ Celou svou oslavu sovětského genderově vyváženého dobývání kosmu ukončuje takto: „Diverzita kosmonautů byla klíčová pro sovětské poselství pro zbytek planety: Pod socialismem se i člověk z nejskromnějších poměrů může dostat až na úplný vrchol.“ Pinkhamová přitom ignoruje důvod, že jedním z předpokladů, jak se dostat na „úplný vrchol“, byla neochvějná víra ve Stranu.

To, co na tomto případě můžeme sledovat, je postupná rehabilitace Sovětského svazu. Také to ukazuje, že nynější ruská dezinformační válka není nic nového a že sovětské manipulace i po desetiletích dokážou oblbnout „užitečné idioty“. Sověti již tehdy velmi dobře věděli, jak si naklonit předchůdce dnešních progresivistů. Ano, Valentina Těreškovová byla první ženou ve vesmíru – a do roku 1982 také poslední. Sověti se znovu rozhodli posílat ženy do vesmíru, teprve když se ke stejnému kroku odhodlali Američané. Podobné jsou případy Vietnamce Phạma Tuâna, prvního Asiata ve vesmíru, a Kubánce Arnalda Tamaya Mendeze, o kterém Pinkhamová píše jako o prvním člověku afrického původu ve vesmíru. Jedná se o typické příklady „tokenismu“, čili praxe, kdy někam umístíte zástupce menšin, jen abyste tam měli zástupce menšin, z pohledu levice hrozný zločin. Z tokenismu byla například nařčena Republikánská strana, když v roce 2013 nominovala na senátora Afroameričana Tima Scotta. V případě SSSR jako by levice měla slepou skvrnu.

Komentář Karen Hellerové ve Washington Post Sověty zmiňuje jen zběžně. Soustředí se na podmínky, které panovaly v NASA v době, kdy se zběsile snažila umístit člověka na Měsíc do konce desetiletí. „Nechci být politicky nekorektní, ale pracovní síla i kultura na pracovišti byla mužská a bělošská. V řídicím centru jsme měli téměř 500 lidí – a z toho byla pouze jedna žena, jeden černoch a jeden Hispánec,“ cituje šéfinženýra Kennedyho vesmírného centra Ikea Rigella. V další pasáži zase píše, že „zaměstnanci si byli vědomi, že mnoho Američanů kritizovalo miliardy, které se utrácely na vesmír, když přitom válka s chudobou stále nebyla vyhrána“. Společně s článkem Pinkhamové tak dokresluje vesmírný závod, jak ho dnes vidí radikální levice. Na jedné straně duhové snažení SSSR, na straně druhé bílý diktát USA.

Ve stejném duchu se nese esej v New York Times nazvaná Aby se ženy dostaly na Měsíc, musí uniknout ze zaujatosti Země proti ženám. V něm autorka Mary Robinette Kowalová píše, že pokud se mají ženy v budoucnu dostat na Měsíc, musí překonat odkaz Apolla 11, které bylo „navrženo muži pro muže“.

K této sérii článků kritizujících dobývání kosmu z levicových pozic lze dodat zamyšlení Harise Durraniho v díle nazvaném Je let vesmírem kolonialismus?, jež vyšlo v magazínu The Nation. V něm Durrani tvrdí, že výzkum vesmíru je založen na zneužívání chudých zemí.

Připomeňme ještě, že v srpnu 2017 vyšla v New York Times esej, která tvrdila, že ženy pod socialismem měly lepší sex. Tyto články dohromady udávají trend, kdy noví progresivisté, kteří jíž nemají osobní zkušenost studené války, hodnotí východní blok podle jeho propagandy a lakují si ho narůžovo. V jejich myslích byl Sovětský svaz zemí zaslíbenou, kde menšiny vesele létaly do kosmu a všechny ženy měly orgasmus, zatímco na Západě diktátorsky vládl bílý patriarchát. Pokud se tito lidé dostanou k moci, nevěstí to nic dobrého. Přitom zapomínají na základní fakta: zaprvé že naprostá většina lidí by, kdyby si měla vybrat mezi životem v SSSR a USA, vždy volila Spojené státy. A zadruhé že přistání na Měsíci je neuvěřitelný vědecký úspěch – bez ohledu na to, kolik se na něm podílelo žen, černochů, Asiatů či Hispánců.


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.