„Odborný paskvil.“ Vědec sepsul studie o ivermektinu, podle nichž rozhodoval SÚKL

Ani jedna studie, na základě kterých se rozhodoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), nepotvrdila klinické benefity ivermektinu při léčbě covidu-19. Část z nich neprošla recenzním řízením, některé také zřejmě obsahovaly statistické chyby. Na tuto skutečnost upozornil výzkumník a odborník na zdravotní politiku Jakub Hlávka, který působí na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles. Použití ivermektinu kritizovala například kvůli chybějícím velkým studiím Fakultní nemocnice Brno a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Lékaři z brněnské svatoanenské nemocnice, kde podali lék už 70 pacientům, se proti kritice ale ohradili – ivermektin prý neměl nežádoucí účinky a nepoškozuje mozek nebo srdce.

Ivermektin v posledních týdnech rozděluje českou odbornou veřejnost. Antiparazitikum je sice podávané v humánní i veterinární medicíně, v současnosti se ale skloňuje především v souvislosti s léčbou covidu-19. Podle lékařů z Fakultní nemocnice u svaté Anny pomáhá, u většiny z 30 pacientů se po podání ivermektinu spolu s další léčbou stav zlepšil natolik, že mohli být propuštěni domů. V současnosti podali lék celkem 70 lidem. Těmito pozitivními výsledky ale nemocnice vzbudila u nemalé části Čechů obrovský zájem o ivermektin, mnozí se začali shánět i po jeho veterinární variantě.

Odborná veřejnost ale nadšení kolem přípravku a jeho „zázračného účinku“ krotí, stejně jako samotný výrobce léku – společnost Merck Sharp and Dohme (MSD) již v únoru upozornila, že nemá k dispozici žádnou přesvědčivou studii, která by potvrzovala účinky ivermektinu proti covidu-19. SÚKL se proto mohl rozhodovat jen na základě málo dostupných studií, které zkoumaly účinky ivermektinu na pacienty nakažené koronavirem.

„V době vydání stanoviska (3. března 2021) ještě předmětná studie zveřejněna nebyla,“ uvedl ústav a následně odkázal na sedm studií, ze kterých čerpal pro své stanovisko. Vyjádření společnosti MSD měl SÚKL rovněž k dispozici a dle svých slov také zohlednil ve svém stanovisku pro ministerstvo zdravotnictví, že úroveň doložení účinnosti nedosahuje úrovně evidence-based medicine (jinými slovy účinnost léku není založena na vědeckých důkazech). Na podrobnější reakci od SÚKL redakce Echo24 ještě čeká.

Jednotlivé studie analyzoval Jakub Hlávka, výzkumník a odborník na zdravotní politiku, který mimo jiné působí na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles. Hned ta první, která pochází z Bangladéše, neprokázala žádné klinické benefity. Podle Hlávky sama končí slovy, že zkoumaný vzorek byl příliš malý na to, aby vědci došli k nějakým jednoznačným závěrům. Obdobně na tom jsou i výstupy z Pákistánu či Španělska. Valná část studií nebyla ani recenzována a některé pravděpodobně obsahují také statistické chyby, což se týká třeba vědeckých prací z Palestiny nebo Iráku.

🇨🇿

Podle vyjadreni @SUKLcz bylo stanovisko o povoleni distribuce ivermectinu / ivermektinu zalozeno na 7 studiich.

Svuj komentar o kazde z nich pridavam nize.

Jinymi slovy – jedna se o odborny paskvil. @ZdravkoOnline@SnihIniciativa@PiratIvanBartos@MichalKubal@HelZdenek pic.twitter.com/RcjkmjJ17q

— Jakub Hlávka, PhD (@JakubHlavka) March 8, 2021

„Studie sama uvádí, že ačkoliv došlo k ‚randomizaci‘ (náhodnému výběru), kontrolní skupina neměla žádného kritického pacienta, ale víc vážných pacientů. To samo je důvodem ke skepsi vůči výsledkům, které naznačují rychlejší dobu uzdravení u mírných pacientů, ačkoliv neukazují žádný benefit v míře progrese nebo mortalitě,“ komentuje iráckou studii Hlávka. Recenzním řízením neprošla ani indická studie a stejně jako výše zmíněné výstupy rovněž neukazuje na žádný klinický benefit v primárních výsledcích.

„Nejnadějněji“ vypadala studie z USA, ani ta ovšem nebyla randomizovaná. „Výsledky jsou tak pouze asociace (korelace), které je třeba brát s velkou rezervou. Z výše uvedených je tato jediná, kterou můžeme brát vážně,“ napsal Hlávka s upozorněním, že sama studie ještě zdůrazňuje nutnost dalšího potvrzení výsledků v rámci dalšího zkoumání. Své zhodnocení zmíněných studií uzavřel se slovy, že jde o „odborný paskvil“.

Na jinou studii upozornil Český klub skeptiků Sisyfos, ta naopak potvrzuje, že diskutovaný přípravek žádnou spásu zřejmě nepřináší. „Další studie s ivermektinem. Sice rozsah nic moc, ale dost na to, aby zachytil proklamovaný zázračný efekt. Efekt nezachycen,“ napsal klub na Twitteru.

Další studie s ivermektinem. Sice rozsah nic moc, ale dost na to, aby zachytil proklamovaný zázračný efekt. Efekt nezachycen.https://t.co/gEsKxTsFC8

— Sisyfos ČR (@klub_skeptiku) March 10, 2021

Fakultní nemocnice Motol se v týdnu musela popasovat se situací, v níž žena přinesla svému nakaženému muži veterinární ivermektin (jinak používaný jako odčervovací pasta pro koně) a požadovala po lékařích, aby mu lék podali. „My jsme to samozřejmě nepoužili a naopak jsme o tom sepsali hlášení do dokumentace. Nic takového v životě podávat nebudeme,“ potvrdil ředitel nemocnice Miloslav Ludvík pro redakci Echo24.cz. Přípravek by v žádném případě nepodal ani v případě, že by žena donesla humánní verzi ivermektinu pro pacienta. „Všechno musí projít naší lékárnou. Je to tak ze zákona,“ dodal Ludvík.

Použití ivermektinu kritizovala například kvůli chybějícím velkým studiím Fakultní nemocnice Brno a také ministr zdravotnictví Jan Blatný, který před odchodem na ministerstvo působil právě ve Fakultní nemocnici Brno. Blatný uvedl, že by se neměl používat plošně, může být spojen s poškozením některých orgánů, a sám by si ho nevzal.

Lékaři ze svatoanenské nemocnice se proti tomu ohradili. Podle bývalého přednosty I. interní kardioangiologické kliniky Jiřího Vítovce předcházelo před prvním podáním pacientů studování zpráv a článků o léku z různých publikací. „Neměl nežádoucí účinky, nepoškozuje mozek nebo srdce,“ uvedl Vítovec. Dodal, že některé jiné léky, které se používají i stovky let, mají jen jednu studii.

Nemocnice také zdůraznila, že ivermektin podala nad rámec standardní léčby a se souhlasem pacientů. Primář I. interní kardioangiologické kliniky Michal Rezek uvedl, že je předčasné hodnotit závěry, zda lék funguje, nebo ne, ale že léků na léčbu covidu mnoho není, a proto se nemocnice snaží hledat cestu. „Není chybou, že ho někdo nevyužije. Nemyslím si, že by měl kdokoliv na kohokoliv tlačit, aby lék tohoto rázu někomu podal,“ dodal Rezek.