Osekat výdaje nestačí. Bude nutné výrazně zvýšit daně, varuje Schillerovou rozpočtová rada

Současné vedení státní kasy se bude muset radikálně změnit nebo přijdou neoblíbené kroky. Upozorňuje na to čtvrtletní stanovisko Národní rozpočtové rady, které k úsporám a konsolidaci veřejných rozpočtů vyzývá už delší dobu. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by tak podle jejich doporučení měla omezit narůstající státní výdaje. V současné době by ale ani to stačit nemohlo a proto je tak pravděpodobné, že současná či budoucí vláda bude muset sáhnout k neoblíbenému zvyšování daní. A to velmi výrazně.

Národní rozpočtová rada reaguje na prvních pět měsíců, za kterých stát nasekal schodek ve výši 255 miliard korun. Část jde kvůli uzavření ekonomiky z důvodu koronavirových lockdownů či pomoci podnikatelům. Ta ale neměla na výši schodku takový vliv, protože program Antivirus, kompenzační bonusy či záruky Covid ukrojily z rozpočtu jen 60 miliard. Zbytek jde na hospodaření ze strany ministryně financí Aleny Schillerové.

Ve stanovisku se navíc uvádí, že stále rostou výdaje, i když nejsou přijímána žádná výdajová ani daňová opatření. „Jako příklad je možné uvést plánované zvýšení přídavků na děti s dopadem 4,5 miliardy korun a navýšení daňového zvýhodnění na druhé a třetí dítě u daně z příjmů fyzických osob s výpadkem na straně veřejných příjmů v rozsahu 2,1 miliardy korun, se kterými předložený rámec státního rozpočtu na rok 2022 ani nepočítá,“ uvádí rada ve svém stanovisku.

Podle rady jsou kroky vlády Andreje Babiše nezodpovědné a budou mít reflexi v budoucnu. Česká republika totiž dosáhne dluhové brzdy již v roce 2024, která je stanovena na úrovni 55 procent hrubého domácího produktu. To by znamenalo, že ministerstvo financí bude muset okamžitě sestavit vyrovnaný či přebytkový rozpočet i za cenu tvrdých škrtů. A to jak ve výdajích států, tak i například ve zdravotnictví či ve školství.

Co však Národní rozpočtová rada na závěr zdůrazňuje je, že v současné době už jen výdaje státu omezit nestačí. „Konsolidaci v potřebném rozsahu nebude možné realizovat pouze přes omezování veřejných výdajů a bude nutné přistoupit i k ne nevýznamnému zvýšení daňové zátěže, a to ať už v podobě zvyšování daňových sazeb, nebo úpravou jiných konstrukčních prvků daně,“ uvádí rada.

Ministryně Schillerová v odpovědi uvedla, že stát vede dostatečné kroky .„Jsem přesvědčena, že toto tempo konsolidace je zcela přiměřené a umožní plynulý návrat pandemií poškozené ekonomiky do standardního stavu. Tento postup je plně v souladu s nejnovějšími doporučeními respektovaných makroekonomických světových pracovišť, jako je OECD nebo EK, které apelují právě na nutnost neunáhlené konsolidace, která neohrozí křehký hospodářský růst,“ řekla Schillerová.

Neúměrné zadlužování však znervozňuje i ratingovou agenturu Moody`s, podle které nemá stát žádnou střednědobou strategii. Příští vláda se podle tvrzení agentury bude muset vyrovnat s tím, že bude nucena umazat dluh ve výši 300 miliard. Na letošní rok narostl dluh navíc o zrušení superhrubé mzdy, která však nemá takový dopad jako zvyšující se výdaje.

Politické strany se tak už nyní připravují na to, že oblast financí bude pro letošní volby jednou z klíčových. Zatímco koalice K2 ve složení Pirátů a hnutí STAN uvažuje nad vyššími daněmi, tak koalice K3 složené z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL chce proškrtat zbytečné výdaje.

Zlevnit chtějí například práci, snížit sociální pojištění zaměstnavatelů o 2 procentní body či sníží odvody za částečné úvazky. Jedna ze stran v koalici, ODS, se navíc zřejmě vrátí ke svým plánům z loňského roku, kdy se snažila vyškrtat přes 80 miliard výdajů ve státním rozpočtu. Například na neinvestičních nákupech státu by se mohlo ušetřit až 22,5 miliardy korun, osekáním černých duší ve státní správě za skoro 17 miliard korun nebo na neinvestičních dotacích za 11 miliard korun.

Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka je ovlivněna velikost zadlužení výší dluhu a velikostí HDP. Snižování zadlužení je tak závislé na brzdění růstu dluhu a zároveň navyšování HDP. „Tímto mechanismem dosáhneme postupného snižování našeho zadlužení i při tvorbě přiměřených schodků státního rozpočtu a navyšování životní úrovně obyvatelstva,“ řekl pro Echo24 Křeček.