Státní maturity mají být snadnější. Zatím se prodlouží čas na vypracování testů
Státní maturity
NOVÉ
Shutterstock
Po katastrofálním výsledku zatím posledních maturit se odborníci shodovali na tom, aby by se státní zkouška zjednodušila. V letošním roce neuspělo celkem 25,3 procenta prvomaturantů. Ministerstvo školství proto připravilo na příští rok úpravy, kdy se prodlužuje čas jak u didaktických testů, tak u písemné práce z českého jazyka. Podle ředitele Gymnázia Jana Keplera Jiřího Růžičky jsou však opatření k ničemu.
Od příštího roku mají studenti středních škol prodloužený čas na vypracování didaktického testu z českého jazyka a literatury o patnáct minut. Na slohovou práci bude nový limit 110 minut a didaktický test z matematiky bude možné řešit až 120 minut. „Jsou to pouze kosmetické úpravy, které vůbec nic neřeší. Maturita není dobře nastavená v tom, že státní část je velmi složitá a rozsáhlá,“ řekl pro Echo24 senátor Jiří Růžička.
Podle Růžičky chystá ministerstvo rozsáhlé úpravy, které by měly celý systém změnit. „S panem ministrem Plagou jsme v pravidelném kontaktu a řešíme maturitu v expertní skupině. Změna nemůže nastat okamžitě a hned. Rozhodně jsme se shodli, že je třeba státní část zjednodušit. Třeba odstranit ústní zkoušky z češtiny, které jsou opravdu formální. Zaměřit bychom se spíše měli na didaktické testy,“ řekl Růžička.
Ministr školství Robert Plaga v červnu letošího roku připustil, že se chystají větší změny. Konkrétně mluvil o dvou úrovních maturity z matematiky a omezení zkoušky z českého jazyka pouze na didaktický test. „Věříme, že konkrétnější představy budeme mít během podzimu,“ uvedl tehdy resort školství.
Stále však není jasné, jak by měla nová podoba vypadat. V expertní skupině se například probírá, že by neúspěšní maturanti mohli mít střední odborné vzdělání bez maturity, aby doba studia nebyla zbytečná. „Podoba maturitní zkoušky se projednává zatím jen v rámci ministerstva školství. Dokud neproběhnou diskuse se zainteresovanými partnery – odbornými asociacemi nebo odborníky z terénu, nebudeme změny blíže komentovat,“ uvedlo ministerstvo školství pro Echo24.
Snížit velký počet neúspěšných maturantů se rozhodli i zástupci krajů, kteří požadovali jedotnou hranici bodů k přijetí na střední školu. „Důvodem návrhu zavedení minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení na střední školy je fakt, že stále narůstá procento studentů, kteří neuspějí u maturitní zkoušky. Tito studenti ztratí čtyři roky, po kterých končí studium bez požadovaného stupně vzdělání,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje a gestor Komise pro školství Asociace krajů Ivo Vondrák (ANO).
Státní maturita však podle odborníků má stále smysl. „Je to otázka toho, jak se maturita nastaví. Neměl by to být závod s časem. Není to tím, že když přidáme deset minut ale jde spíše o typ a rozsah úloh. V těch deseti minutách to nebude,“ řekl Jiří Růžička.
Neúspěšnost maturantů se od zavedení státních maturit každoročně zvyšuje. Podíl středoškoláků, kteří se poprvé přihlásili k maturitě a neuspěli u ní, činil letos 25,3 procenta těch, kteří ke zkoušce přišli. Je to o 0,7 procentního bodu víc než loni. Po započtení studentů, kteří se ke zkoušce nedostavili nebo k ní nebyli připuštěni, nesložilo zkoušku celkem 33,4 procenta prvomaturantů.
Údaje jsou podle ní dohromady za státní maturitu i část maturitních zkoušek, které organizuje škola.
Z celkového počtu 80 340 maturantů, kteří se na jaře ke zkouškám přihlásili, neuspělo či zkoušku nekonalo 29 524 žáků. Údaj zahrnuje jak maturanty, kteří dělali zkoušku poprvé, tak i ty, kteří ji opakovali. Takzvaná hrubá neúspěšnost, tedy podíl neúspěšných z celkového množství přihlášených, tak činí 36,7 procenta. Loni to bylo 37,2 procenta. Z lidí, kteří ke zkoušce přišli, ji nezvládlo 28,8 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu víc než loni.
