Konec ignorování? Piráti chtějí přimět úřady, aby řešily Babišův střetu zájmů
střet zájmů premiéra
Premiéra Andreje Babiše čeká další vysvětlování kvůli svému možnému střetu zájmů. Zastání však našel u svého ministra spravedlnosti Jana Kněžínka, podle kterého je svěřenský fond dostatečnou zárukou, že k porušování pravidel nedochází. Ke Kněžínkovi se přidaly i ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a ministryně financí Alena Schillerová. Dle nich žádné vracení dotací nehrozí. Kromě představitelů vlády bude dnes premiérův střet zájmů řešit i šéf Pirátů Ivan Bartoš, který požaduje, aby se české úřady začaly Babišovým střetem zájmů zabývat.
S analýzou vypracovanou od ministerstva spravedlnosti se dnes seznámili i vládní představitelé. Zastání tak zatím Babiš našel u ministra Jana Kněžínka. „Jde-li o řádně fungující svěřenecký fond, potom je zajištěno, aby k žádnému střetu nedošlo...správcem svěřeneckého fondu je třetí osoba a ta nese odpovědnost,“ uvedl Kněžínek na dotaz, zda je ošetřena i účast Babišovy ženy Moniky v orgánech svěřenského fondu.
Řešit situaci kolem premiéra Andreje Babiše hodlá předseda Pirátů po nových skutečnostech, které přinesly o víkendu některé evropské deníky. Ty přinesly dokument právní analýzy, který hovoří o Babišově střetu zájmů a porušování unijních pravidel. V právní analýze podle médií stojí, že Babiš má nadále osobní zájem na ekonomickém úspěchu Agrofertu a jako premiér má přímou možnost ovlivňovat rozhodování spojené s užíváním fondů přicházejících z evropského rozpočtu.
„Obrátím se dnes osobně například na „Národní orgán pro koordinaci“, který v souladu s Národním strategickým referenčním rámcem zabezpečuje koordinaci mezi jednotlivými operačními programy a odpovídá za účinnou funkčnost této koordinace, ale i další. Například i SZIF, se kterým jsme už věc jednou řešili a orgány pod Ministerstvem financí,“ uvedl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
„Našim cílem je nastavit spravedlivou dotační politiku, ve které nebude prostor pro zneužívání střetu zájmů či znevýhodňování malých a středních podniků. Zákony a předpisy musí dodržovat nejenom občané, ale i premiér Andrej Babiš,“ řekl k premiérově situaci Ivan Bartoš.
Podle něj úřady a ministerstva dostatečně nereagují na současnou situaci. To tvrdí i europoslanec Luděk Niedermayer. „Pan premiér beze sporu o evropských penězích spolurozhoduje a bez ohledu na strukturu svěřenského fondu má z nich prospěch i má na firmy vliv. To, že to naše odpovědné orgány ignorují, je obrovské selhání,“ uvedl Niedermayer.
Připomínka o práci českých úřadů je i v právním rozboru. „Je v první řadě na českých úřadech, aby přijaly odpovídající opatření,“ napsala právní služba. Jednou možností podle právníků Evropské komise je, že Babiš a jeho rodina přetnou všechny vztahy s firmami, druhou, že firmy přestanou získávat peníze z fondů. Třetí, teoretickou možností je, že se premiér zdrží jakékoliv účasti na rozhodováních, v nichž by mohl být ve střetu zájmů. Třetí variantu ale zpráva pokládá za nedostatečnou.
Důvodem je, že vláda České republiky navrhuje státní rozpočet a je odpovědná za jeho naplňování. Částky, které jsou později proplaceny z fondů Evropské unie, jsou součástí českého rozpočtu.
Babišův střet zájmů
Aktuální obvinění, kterému čelí Andrej Babiš, uveřejnily deníky Le Monde a The Guardian. Podle nich hrozí, že Agrofert bude muset vrátit na dotacích až 82 milionů eur, neboli 2,1 miliardy korun. Tolik peněz bylo zatím vyplaceno holdingu v letošním roce.
Úředníci Evropské komise údajně vyšetřují i desítky milionů dalších dotací udělených Agrofertu od roku 2013. Právníci EK podle listů The Guardian a Le Monde zkoumali, zda Babiš porušil předpis z letošního roku týkající se evropských fondů. Jejich právní názor však naznačuje, že Babiš možná byl ve střetu zájmů už jako ministr financí podle starších finančních pravidel EU.
Právní analýza, kterou nechala Evropská komise vypracovat na popud Generálního ředitelství pro regionální politiku, navíc uvádí tři možnosti, jak postupovat dále. Prvním scénářem je stopnutí dotací pro holding Agrofert. „Tedy pro celý holding a nejspíše dojde k hloubkovému prověřování dalších střetů zájmů. Pokud by to totiž byla pravda, tak bychom byli svědky precedentu, který v Evropské unii ještě nikdy nebyl,“ řekl pro Echo24 europoslanec Tomáš Zdechovský.
Druhou možností je, že si Evropská komise zažádá o navrácení poskytnutých dotací. Třetím scénářem je, že komise přeruší některé programy.