Rusko chce obejít bojkot plateb v rublech přes Gazprombanku, říká ekonom Kovanda

Ruská federace se patrně chystá k významnému kroku – převést platby za plyn z centrální banky na Gazprombanku, která doposud uniká většině sankcí uvalených světem kvůli ruské agresi na Ukrajině. Moskva by tak dále za energie mohla přijímat eura či dolary a nepřišla by o devizy, obešla by tak v podstatě vlastní nařízení. Píše o tom hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Kreml současně ale v neděli ohlásil, že platbu v rubech očekává i za další zboží a komodity.

Podle Kovandy Rusko evropské peníze potřebuje a Gazprombanka je jedním ze způsobů, jak si je udržet. Zatím ji totiž sankcionuje pouze Velká Británie, Evropská unie nebo USA ale ne.

„Jestliže by nyní tedy země EU posílaly eura či dolary za plyn nikoli Gazpromu jako dosud, ale Gazprombance, ta by tak zůstala zaháčkována na mezinárodní trhy. Přijímala by devizy, ty by směnila a rubly poslala Gazpromu. Rusko by tak získalo sto procent deviz, které za plyn v zahraničí Gazprom utrží. Pokud by platby šly nadále přímo Gazpromu, uvidí Rusko pouze 80 procent získaných deviz. To proto, že na všechny vývozce, včetně polostátního Gazpromu, se vztahuje povinnost směňovat pouze 80 procent získaných deviz za rubly,“ uvedl Kovanda v analýze, kterou má deník Echo24 k dispozici.

Z Gazprombanky by se tak podle ekonoma mohla stát do jisté míry náhražka ruské centrální banky, která už sankcím neunikla. "Například z více než poloviny jsou zmrazeny její devizové rezervy. Alespoň ve vztahu k zahraničí se tak oficiálním platebním zprostředkovatelem může místo Centrální banky Ruské federace stát právě Gazprombanka,“ míní Kovanda.

Platby v rublech

Rusko podle svých víkendových slov ale taktéž očekává, že státy světa budou v rublech platit i v jiných případech. Řekl to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Západní protiruské sankce podle něj urychlily oslabení důvěry v americký dolar i v euro. Moskva bude vyvážet potraviny a plodiny pouze do tzv. přátelských zemí, uvedl dříve podle Reuters bývalý ruský prezident a nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.

Ruská ekonomika čelí nejvážnější krizi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Spojené státy a jejich spojenci na Rusko kvůli jeho invazi na Ukrajinu uvalily sérii bezprecedentních mimo jiné ekonomických sankcí, které působí ruskému hospodářství vážné potíže.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého odběratelé z takzvaných „nikoli přátelských zemí“ musí za ruský plyn platit v rublech, jinak jim hrozí zastavení dodávek. Podle dekretu mají zahraniční kupci peníze na rubly směňovat pomocí účtů v ruské bance. Západní představitelé tuto variantu odmítají.

Na seznamu „nikoli přátelských zemí“ Moskva v současnosti uvádí více než čtyři desítky států, které uplatňují protiruské sankce: mimo jiné všechny země Evropské unie, Ukrajinu, USA, Kanadu, Británii, Švýcarsko, Jižní Koreu a Japonsko.