Česko po dvou letech dává čínským křesťanům rozhodnutí o azylu. Zamítavé
AZYL PRO KŘESŤANY
NOVÉ
1
Ministerstvo vnitra dnes začalo čínským křesťanům rozesílat rozhodnutí, zda v Česku získají či nezískají azyl. Zhruba 30 křesťanů zastupuje Organizace pro pomoc uprchlíkům (OPU), která zatím obdržela tři rozhodnutí. Právnička Hana Franková ČTK řekla, že zatím prostudovala jedno, v němž vnitro azyl neudělilo. Neudělení azylu v případu jiného klienta potvrdila také advokátka Marie Ludvová, která zastupuje další Číňany.
Číňané chtějí tuzemský azyl získat, jelikož tvrdí, že jsou ve své zemi pronásledováni kvůli své křesťanské víře. Zhruba šedesátičlenná skupina podala žádosti o azyl v roce 2016. Část ale vzdala dlouhé čekání a rozhodnutí se bude týkat asi 40 lidí. Podle Frankové bude vnitro verdikty o udělení či neudělení azylu předávat tento týden a další dva následující.
Franková uvedla, že si první zamítnutou žádost o azyl musí prostudovat. Nicméně klientovi doporučí, aby podal žalobu. „Stejně tak, kdyby byly zamítnuty žádosti těch ostatních, tak budeme doporučovat, aby naším prostřednictvím podali žaloby. My ty případy považujeme za důvodné,“ vysvětlila Franková.
Další tři klienty zastupuje ostravská advokáta Ludvová. Rozhodnutí obdržela zatím v případu jednoho z nich. Zdůvodnění vnitra považuje za velmi obecné. „Vnitro tam v podstatě konstatovalo, že to pronásledování nebylo tak vážné,“ řekla. Dodala, že za podezřelé okolnosti vnitro označilo například to, že Číňané začali pracovat již po půl roce po příchodu do země, nebo to, že přišli organizovaně. „Předpokládám, že ta další rozhodnutí budou stejná,“ podotkla Ludvová.
Vnitro se k případu zatím nechce vyjadřovat. „Ministerstvo vnitra se nikdy nevyjadřuje k individuálním případům v řízení o mezinárodní ochraně, ostatně ani nemůže s ohledem na mezinárodní právo respektive Ženevskou úmluvu,“ sdělil dnes tiskový odbor.
To, že velká část Číňanů velmi pravděpodobně azyl nezíská, naznačují statistiky. Mezi roky 1990 a 2016 získalo tuzemský azyl pouze 17 čínských občanů. Naposledy šlo o šest osob v roce 2014. Přitom mezi roky 1999 a 2006 o azyl žádalo mnohem více čínských občanů než v aktuálním případě. Třeba v roce 2003 české úřady obdržely 854 žádostí.
Křesťané v Číně patří k pronásledovaným komunitám. Tamní komunističtí vládci sice uznávají katolictví i protestantství, na církve ale dohlíží tajná policie. Další nelegální křesťanské církve čínský režim potírá.
Rozhodnutí českých úřadů se vleklo. Interpelacím kvůli tomu čelil bývalý premiér Bohuslav Sobotka i jeho nástupce Andrej Babiš. Sobotka předloni vyloučil, že by za prodloužením azylového řízení s čínskými křesťany byly politické tlaky nebo české zájmy v Číně. Objevily se například informace, že Číňany hloubkově prověřují české tajné služby, které se zajímaly o to, jestli mezi nimi nejsou špioni. Čínský tisk po provalení případu psal, že se skupina pouze za křesťany vydává a že jde o nelegální migranty.
V Česku podle posledních statistik ministerstva vnitra ke konci loňského listopadu žilo 4370 Číňanů, kteří měli povolený trvalý pobyt. Dalších 2472 mělo povolený pobyt přechodný.
