Dávají práci hendikepovaným. Kvůli EET mají neziskovky potíže

Elektronická evidence tržeb (EET), která má podle ministerstva financí za cíl zlepšit výběr daní a narovnat podnikatelské prostředí, se dotýká i neziskových organizací, které nemají primárně za cíl podnikat. Pokud například provozují kavárny, kde zaměstnávají postižené lidi, nebo prodávají na trzích výrobky z chráněných dílen, online pokladnu mít musí. V některých případech to může znamenat zánik pracovních míst pro hendikepované. Přibližně před dvěma měsíci přitom autor zákona ministr financí Andrej Babiš (ANO) tvrdil, že se EET neziskových organizací týkat nebude.

„Neziskové organizace v případě, kdy provádí vedlejší podnikatelskou činnost, tedy provozují např. kavárnu, musí tržby z této činnosti evidovat, pokud se jedná o příjmy placené v hotovosti nebo jiným obdobným způsobem,” uvedla serveru Echo24.cz Linda Paterová z Generálního finančního ředitelství (GFŘ).

Povinnost evidovat tak dopadá například na třebíčskou organizaci Vrátka, která ve městě zaměstnává hendikepované lidi v trafikách, kavárnách, obchodech, pedikérském salónu nebo tzv. žehlírně. Evidovat bude muset také pražská organizace Pohoda, která provozuje kavárnu, nebo prodává výrobky z chráněné dílny na trzích.

„Trafika Na Modřínové nyní nekončí kvůli EET. Ale skončila by kvůli němu od 1. 3. 2017, kdy by se jí EET začalo týkat. My nekončíme kvůli EET, ale kvůli nákladům spojeným s ním a taky kvůli tomu, že někteří naši zaměstnanci prostě mají problémy s technikou,“ napsala před dvěma týdny na Facebooku zakladatelka organizace Vrátka Zdeňka Palátová.

„Kdo chodíte do Kavárny Vrátka v židovské čtvrti, do Krámku pod věží či do Trafiky PLUS na Bráfově třídě, víte že píšu pravdu. A markujeme všechno. Zavedení EET je pro nás prostě náklad navíc – připojení, kasa, měsíční platby a hlavně nutnost většího dozoru této malé provozovny. A to také stojí další peníze. I účetní bude mít s tímto provozem více práce,“ popsala Palátová i finanční stránku věci.

Situaci řeší také v organizaci Pohoda. „Máme kavárnu Bílá vrána na Praze 1, kde zaměstnáváme lidi s mentálním postižením. Nárazově máme venkovní prodej kavárny a prodej výrobků terapeutické Dílničky denního stacionáře POHODA, kde pracují také lidé s mentálním postižením – na trzích, jarmarcích,“ uvedla pro server Echo24.cz Barbora Kiliesová.

Podle ní zavedení EET v kavárně velký problém není. „Stálo nás to zhruba dva tisíce a přibližně 3 hodiny času. Stačila totiž aktualizace stávajícího systému, který jsme již měli. Obsluha sytému se nezměnila,“ dodala Kiliesová. Problém by mohl přijít až v další fázi kvůli venkovnímu prodeji na festivalech či trzích. „Výdělek je tam minimální, je to vlastně kapesné pro ty lidi, co to vyrábějí. A tady v tom případě to vypadá na větší investici, přibližně deset tisíc do hardwaru a dalších 490 korun měsíčně. Teď hledáme nějaké možnosti, abychom v tom mohli pokračovat,“ dodala.

Město nemusí, soukromník ano

Pokud přitom neziskovou organizaci provozuje stát jako příspěvkovou, evidence se na ni nevztahuje. „Pokud například Městské kulturní středisko Třebíč bude v kině provozovat samo bufet, EET se jej netýká. Pokud ten bufet pronajmou nám, Vrátkům, tak se nás EET týká,“ vysvětlila Palátová.

Na to upozorňuje i Marek Šedivý z Asociace veřejně prospěšných organizací. „Stát upřednostnil své příspěvkové organizace, na které se povinnost evidovat nevztahuje. Neziskových organizací se to bohužel dotýká,“ uvedl pro server Echo24.cz Šedivý. Podle něj se asociace snažila neziskové organizace z EET vyjmout. „Připomínkovali jsme to. Dělali jsme, co jsme mohli, aby to tak nebylo. Nakonec se nám podařilo vyjednat výjimku, ale představovali jsme si ji jinak. Nevěděli jsem, jak bude definována drobná činnost,“ dodal Palát.

Neziskové organizace tak nemusí evidovat, pokud se vejdou do stanovených podmínek. „Výjimka platí pro příjmy z tzv. drobné vedlejší podnikatelské činnosti: pokud příjem z vedlejší podnikatelské činnosti v předchozím roce nepřesáhl 175 tisíc korun nebo tržby z této činnosti představovaly méně než 5 procent celkových příjmů, bude se jednat o drobnou vedlejší podnikatelskou činnost a příjmy z této činnosti jsou z evidence tržeb vyloučeny,” vysvětlila Paterová z GFŘ.

Podle Šedivého je to ale velmi přísná podmínka a navíc platí kumulativně pro všechny vedlejší činnosti. Takže pokud nezisková organizace například provozuje kavárnu a vedle toho prodává své výrobky na trzích, jako je třeba případ Pohody, 175 tisícovou hranici většinou překročí a nevyhne se tak povinnosti evidovat třeba jen na trzích. „V metodice je to navíc definováno tak, že evidovat musí ti, kteří provozují podnikatelskou činnost a plánují zisk. Pokud tedy nezisková organizace neplánuje mít zisk, teoreticky se na ni povinnost evidence nevztahuje,” dodal.

Babiš přitom ještě před přibližně dvěma měsíci v debatě před krajskými volbami odmítal kritiku předsedy opoziční TOP 09 Miroslava Kalouska, který říkal, že povinnost zasáhne i neziskové organizace. Babiš oponoval, že EET se neziskového sektoru týkat nebude, nakonec se ukázalo, že pravdu měl jeho oponent.

Babiš, který o EET mluví jako o nástroji pro narovnání podnikatelského prostředí, přitom sám navrhuje do zákona výjimky – chce ji pro e-shopy a také pro drobné živnostníky s obratem do 250 tisíc ročně. S návrhem výjimky pro e-shopy přišel před dvěma týdny poté, co zjistil, že pro e-shopy je technicky extrémně náročné evidovat. Za výjimkou pro drobné podnikatele stojí prý dopis od důchodkyně z Kladna, která mu popsala situaci ve svém malém obchodě se zeleninou. Babiš poté prohlásil, že netušil, jaká všechna podnikání v Česku jsou.

Palátová proto také vyzvala Babiše, aby se do Třebíče přijel podívat. „My jsme ho opravdu ochotni provést našimi provozovnami a náš byznys mu ukázat,“ uvedla pro server Echo24.cz Palátová, která považuje povinnost evidovat pro neziskové organizace za nesmyslné. „Podnikatel vytváří zisk z hospodářské činnosti, aby mohl investovat, nebo si peníze prostě jen užít. Neziskové organizace vytváří zisk z vedlejší hospodářské činnosti pro to, aby měly na provozování hlavní, veřejně prospěšné činnosti,“ dodala.

Čtěte také: Další veřejná zakázka pro IBM. Vysvětlí Babiš smlouvu za 200 milionů?