Profíci z médií odešli. Tak jak chce výrobce hnojiv udělat dobrý byznys?

Norský tisk přirovnal vývoj na české mediální scéně k neveselé situaci v Bulharsku a Gruzii. Vidí zahraniční žurnalisté působící v tuzemsku poměry také tak ponuře? Čtyři z nich diskutují o ostudách i chloubách zdejší novinařiny.

Česká média vypadají dnes výrazně jinak než v době, kdy je novináři pozvaní do Salonu Týdeníku Echo začali sledovat. O jejich současné podobě si – česky – povídali spolupracovník norského veřejnoprávního rozhlasu NRK Terje Englund, dlouholetý bývalý korespondent amerického deníku Wall Street Journal Sean Carney, někdejší dopisovatelka dánského deníku Politiken Dana Schmidt, která se narodila v Česku, ale má dánské občanství, a spolupracovník Gazety Wyborczy a dalších polských médií Mariusz Surosz, autor knihy o Češích nazvané Pepíci.

Jak se podle vás změnila česká média?

Schmidt: Principiálně jsou lepší, než byla třeba před patnácti lety. Ale na druhou stranu se objevilo neuvěřitelné kvantum s prominutím sraček, těch ilustrovaných časopisů. Nevím tedy, jestli v nich pracují novináři. Takové množství, myslím, není v žádné evropské zemi. Velice fandím České televizi a jejich zahraničním korespondentům, kteří jsou skutečně na úrovni. Ještě k papírovým novinám: já pocházím z deníku, který vyhrává mezinárodní ceny za grafiku. Politiken dostaly už patnáctkrát cenu za nejhezčí evropské noviny. V této oblasti by se tady dalo ještě pracovat.

Englund: Jsem tu od roku 1993 a souhlasím, že kvalita novinářské práce se zlepšila. Ale samozřejmě klíčový okamžik je nástup nových majitelů do tisku. Považuji to za varovný signál, velice se toho bojím. V Česku všeobecně panuje velká nedůvěra k demokratickým institucím a hlavně k politickým stranám. Raketový vzestup hnutí ANO je toho zářným případem. Takže jestli běžný občan má také pocit, že ani média nepracují čestně a nehájí pravdu nebo svobodu slova, ale že kopou za majitele, je to myslím pro českou společnost velmi skličující a varovné.

Surosz: Úroveň je vyšší, ale to mluvíme o tisku a nemluvíme o internetu. Když čtu nějaký článek a je to můj obor, vidím, že tam ta úroveň není nejlepší. Pak jsou projekty, kterých si vážím, například DVTV. Jinak na internetu to jsou takové rychlovky. Samozřejmě že v týdenících nacházíte i delší články. Také bychom si museli ještě říct, jak je v Česku novinář placený.

Carney: Problém je ve vlastnictví médií a další problém je, že průměrný věk novinářů jde pořád dolů, i když to se děje i v jiných zemích. Starší novinář chce standardní výdělek, ale protože nejsou tržby, zkušení novináři dostávají padáka a zůstávají jen ti, kterým je v průměru kolem pětadvaceti. Když jdete na tiskovku, je tam spousta mladých, jsou dobří, mají zápal, ale často vůbec nevědí, co se dělo v 90. letech. Vůbec. Na to se neptají, nespojují ty různé body v minulosti a vidí jen na aktuální věci jako ve vakuu. To je strašně špatný terén.

Nastal hromadný přesun tištěných médií od zahraničních vlastníků do českých rukou. Pro někoho to může být přirozená věc, proč to vnímáte jako problém?

Englund: Nemám nic proti českým investorům, nejsou ani horší, ani lepší než zahraniční. Je tu ale podstatná otázka: Proč profíci jako Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft, Axel Springer nebo Sanoma opustili český trh? Protože přišli na to, že zisk je tady nízký a chce to velké investice do digitalizace a restrukturalizace. Když profíci z Německa zjistili, že to nestojí za to, tak proč do toho, proboha, jdou Penta nebo Babiš, výrobce umělého hnojiva? Jak on z toho může udělat dobrý byznys? Já si napsal čísla: Bakalova Economia v roce 2014 ztratila 153 milionů korun, to je katastrofa. Vltava-Labe-Press, které teď koupila Penta, mělo ztrátu 61 milionů korun. Jen Mafra měla zisk 137 milionů korun. Já si ale myslím, že zisk není primární cíl, oni prostě chtějí mít mediální zbraň. Mimochodem, Marek Dospiva to řekl jasně a natvrdo v interview pro Hospodářské noviny: že se chce bránit proti iracionálním útokům. Velmi zajímavá formulace: on chce mít jistotu, že jeho verze, třeba proti Gorile, bude mít vždycky mediální ohlas.

Surosz: Pokud politik vlastní média, je to nebezpečné. Samozřejmě, pan Babiš může také říct, že se bude bránit proti útokům, ale myslím, že bude také dělat svou propagandu. Jaký je postoj novináře, který pracuje v té redakci? Je to ještě novinář, nebo už člověk, který dělá propagandu?

Celý Salon si můžete přečíst v aktuálním čísle Týdeníku ECHO