Radikální Syriza vítězí. Řecko se prý vymaňuje z ponížení
VOLBY V ŘECKU
AKTUALIZUJEME
Levicová opoziční strana SYRIZA je jasným vítězem předčasných parlamentních voleb v Řecku. Na vzniku vládní koalice se domluvila s pravicovou stranou Nezávislí Řekové. Ve 300členném parlamentu budou mít obě formace dohromady pohodlnou většinu 162 poslanců.
SYRIZA, favorit voleb, vyhrála s 36 procenty mnohem přesvědčivěji, než se očekávalo. I s bonusem 50 křesel pro vítěze má ovšem ve 300členném parlamentu „pouze“ 149 poslanců. K absolutní většině jí tedy dva mandáty chybí. Druhá skončila dosavadní vládní pravicová strana Nová demokracie (ND) se ziskem 27,8 procenta hlasů, což znamená 76 poslanců.
Menším koaličním partnerem SYRIZY se podle čerstvě uzavřené dohody stali nacionalističtí Nezávislí Řekové, kteří získali 4,8 procenta hlasů a 13 poslanců.
Předseda strany SYRIZA Alexis Tsipras oznámil, že chce s věřiteli vyjednat spravedlivé a vzájemně výhodné podmínky pro splácení řeckého dluhu. Do parlamentu se dostalo ještě dalších pět stran.
"Řecký lid dnes psal historii," uvedl Tsipras v projevu před jásajícím davem na jednom z aténských náměstí. Vítězstvím jeho strany Řecko prý opouští politiku úsporných opatření a vymaňuje se z dosavadního ponížení. Následovat prý bude "radikální změna", která zemi vyvede ze začarovaného kruhu šetření. Řecko podle něj přinese naději celé Evropě.
Čtěte také: Dopad řeckých voleb: euro k dolaru kleslo na 11leté minimum
Minulostí je podle Tsiprase také dohled takzvané trojky, tedy Evropské komise, Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Evropské centrální banky (ECB), která zastupuje mezinárodní věřitele. Prioritou strany SYRIZA nyní prý bude hlavně obnovit důstojnost řeckého lidu, suverenitu země a demokracii. Nová řecká vláda prý vyjedná spravedlivé a vzájemně výhodné podmínky pro splácení dluhu. Nechystá se prý ale klást podmínky nesplnitelné.
SYRIZA usiluje o změnu smluv s mezinárodními věřiteli a chce s nimi vyjednat řadu úlev. Voliči této politické strany se rekrutují hlavně z lidí, kteří jsou již unaveni z drakonických úsporných opatření a na které ekonomické problémy doléhají nejvíce. Řecko se v roce 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a od té doby zemi drží nad vodou zahraniční věřitelé, tedy Evropská centrální banka, Evropská komise a Mezinárodní měnový fond.
Řecko už od věřitelů dostalo ve dvou kolech asi 240 miliard eur (6,7 bilionu Kč). Státní dluh Řecka dosahuje asi 320 miliard eur (8,9 bilionu Kč) a je druhý největší na světě za Japonskem. Tsipras už dříve naznačil, že se bude snažit s věřiteli dohodnout odpis většiny dluhu, i když partneři Řecka v čele s Německem dali jasně najevo, že na takový požadavek nehodlají přistoupit.
Na třetím místě se v předčasných volbách prozatím umístila krajně pravicová strana Zlatý úsvit s 6,4 procenta hlasů. "Jasné třetí místo" si už na Twitteru pochvaloval i předseda strany Nikos Michaloliakos. Na výsledky své strany ve volbách reagoval z vyšetřovací vazby, kde je spolu s dalšími členy Zlatého úsvitu kvůli obvinění z příslušnosti ke zločinecké organizaci.
Středová proevropská strana Potami (Řeka) oslovila 5,9 procenta voličů. Tříprocentní hranici nutnou pro vstup do zákonodárného sboru překročili ještě s 5,4 procenta hlasů komunisté, se 4,8 procenta socialisté a 4,7 procenta strana Nezávislí Řekové.
Volební porážku už přiznal i předseda socialistické strany PASOK a dosavadní ministr zahraničí Evangelos Venizelos. Ve svém proslovu k voličům uvedl, že mu bylo ctí sloužit své zemi. Třetí místo pro Zlatý úsvit označil za "špatné znamení". Pod hranicí nutnou pro vstup do parlamentu naopak zůstala strana bývalého socialistického premiéra Jorgose Papandrea. Hlas jí dalo jen 2,4 procenta voličů.
Čtěte více: Evropou obchází strašidlo komunismu aneb Kdo se bojí Syrizy
