V poutech i několik let. Drsná ‚léčba‘ tisíců lidí v Indonésii

Ruce i nohy odřené od kovových pout, která drží člověka na jednom místě i dlouhé roky. K tomu musí snášet psychické a někdy i sexuální zneužívání. Tímto nelegálním rituálem pasung řeší Indonésané situaci duševně nemocných lidí trpících schizofrenií nebo i pouhými depresemi. Na nedostatečnou péči v této oblasti ukázala nedávná zpráva organizace Human Rights Watch (HRW), podle které bylo zmíněnému zacházení vystaveno přes 57 tisíc lidí.

Jedním z těchto případů, které zdokumentovala lidskoprávní organizace, je i devětadvacetiletá Carika. Kvůli duševní nemoci ji rodina držela svázanou pět let v přístřešku pro kozy na ostrově Jáva. Vysvobodila ji až policie, která mladou ženu odvedla do speciálního zařízení.

Jenomže tam její utrpení neskončilo. Ošetřovatelé ji donutili brát medikamenty proti její vůli a léčili ji elektrošoky. „Pustili mi elektřinu do spánků i do čela. … Byla jsem celou dobu při vědomí, když mi to dělali, a pozorovala to. Ruce mi přivázali k posteli,“ citovala její slova HRW.

Po znásilnění dalším chovancem v ústavu otěhotněla a musela podstoupit potrat. Před tím jí nikdo sexuální zneužití nevěřil a domnělé představy sváděli na její nemoc. Nakonec se Carika vrátila z ústavu zpátky ke své rodině, která ji znovu zavřela do kozího chlívku.

Carika podstoupila očistný rituál zvaný pasung. Jedná se o praktiku, která představuje velkou zátěž pro lidský organismus a zejména ve venkovských oblastech ho používají Indonésané k léčbě psychických chorob. Je založený na představě, že nemoc je následkem prokletí nebo posednutí zlým duchem.

Takového člověka pak drží svázaného na jednom místě, kde jí, spí i vykonává potřebu. Součástí je také nedostatek jídla a sociální izolace. Provádění rituálu trvá v některých případech i několik let a nedopouštějí se ho podle zprávy HRW jenom rodinní příslušníci, ale pasung provádí také ošetřovatelé v ústavech.

Přestože indonéská vláda rituál založený na pověrách zakázala v roce 1977, ale zákaz situaci příliš nezlepšil. „Můžete hodit kamenem kdekoliv na Jávě a s velkou pravděpodobností trefíte někoho, kdo podstoupil pasung,“ řekla Yeni Rosa Damayanti z lékařské asociace pro duševní zdraví v Jakartě. Podle informací úřadů je tímto způsobem v současné době takzvaně léčeno 18 800 lidí.

Nicméně podle Human Rights Watch není problémem pouze nedostatečné vzdělání ve venkovských oblastech a pověrčivost. Potíže přináší také nedostatek specializovaných zařízení. Potřeby duševně nemocných zajišťuje podle HRW pouze 48 nemocnic, přičemž v Indonésii žije kolem 250 milionu obyvatel a patří k nejlidnatějším na světě.

Čtěte také: Ženská obřízka: mrzačení genitálií postihlo přes 200 milionů žen

Teror bez hranic. Exploze a mrtví v Jakartě. Hlásí se IS