Evropské země si mají rozdělit dalších 120 000 uprchlíků
Návrh Evropské komise
NOVÉ
1
Evropská komise příští týden navrhne, aby ostatní země Evropské unie převzaly dalších 120 000 uprchlíků z Itálie, Řecka a Maďarska, které jsou nyní silně zasažené migrační krizí. Mluvčí komise v pátek potvrdila, že na detailech návrhu, který by měl příští týden v Evropském parlamentu zveřejnit šéf unijní exekutivy Jean-Claude Juncker, se stále pracuje.
Nové číslo doplňuje podle mluvčí stále platný jarní návrh na redistribuci 40 000 žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Komise by tedy nyní chtěla podle určitých kvót uvnitř EU přemístit celkem 160 000 osob.
Návrh bude podle mluvčí Natashy Bertaudové součástí širšího balíku, který Juncker oznámí ve středu v Evropském parlamentu v projevu o stavu unie. Dalšími body mají být například evropský seznam bezpečných zemí či plán na ustavení trvalého mechanismu k přemísťování žadatelů o azyl pro možné budoucí krize.
Čtěte také: Proč Syřané neprchají do bohatých zemí Perského zálivu
Státy unijní osmadvacítky ale jednoznačně odmítly už starší návrh komise na povinné „kvóty na uprchlíky“. Komise se jimi snažila ulehčit situaci Řecku a Itálii, jiné státy měly převzít uprchlíky původem ze Sýrie či Eritreje, u nichž je velká pravděpodobnost udělení azylu. Země EU se místo toho shodly na dobrovolném přerozdělení uprchlíků, v součtu se dostaly ale jen k přibližně 32 000 místům. Nyní od nich tedy bude komise žádat čtyřnásobný počet.
Číslo 120 000 zmínil podle Bertaudové Juncker na semináři Evropské komise tento týden, údaj téměř vzápětí unikl do médií. Ještě ve čtvrtek Bertaudová nechtěla novinářské žádosti o potvrzení nijak komentovat.
Potvrzení nakonec přišlo jen krátce před dnešní pražskou schůzkou zemí visegrádské skupiny (V4). Její členové, tedy Maďarsko, Slovensko, Polsko a ČR přidělování uprchlíků podle kvót jednoznačně odmítají.
Čtěte také: Orbán: Uprchlíci jsou problém Němců
Zahrnutí Maďarska, jehož premiér Viktor Orbán ve čtvrtek jednal v Bruselu, mezi země, odkud mají být migranti přidělováni jinam, by ale mohlo dosud tvrdý postoj Budapešti určitým způsobem ovlivnit. „Pokud takový návrh dostaneme, budeme o něm přemýšlet,“ připustil Orbán na čtvrteční závěrečné tiskové konferenci. Tehdy novinářům po jednání s Junckerem řekl, že o plánu informace nemá.
Není zatím jasné, podle jakého klíče by mělo být nových 120 000 uprchlíků rozdělováno. Z 40 000 lidí, zvažovaných na jaře, na Česko připadalo 1328 osob, do úvahy byla tehdy brána velikost populace země, její ekonomický výkon a například také počty v minulosti udělovaných azylů.
Maďarsko zpřísnilo zákony proti uprchlíkům
Maďarský parlament v pátek schválil úpravy v několika zákonech s cílem zastavit příval migrantů z blízkovýchodních a afrických zemí, kteří se snaží přes Maďarsko dostat na západ Evropy, zejména do Německa. Změny dávají mimo jiné větší pravomoci policii a zpřísňují trestněprávní postihy, včetně vězení za nezákonné překročení hranice.
Čtěte také: Maďarská policie otevřela nádraží Keleti. Na místě vypukla panika
Maďarsko vybudovalo na hranicích se Srbskem plot v naději, že pomůže přetnout hlavní tranzitní trasu běženců, zejména ze Sýrie, Iráku a Afghánistánu, vedoucí z Řecka přes Makedonii a Srbsko. Nově přijatá ustanovení právních předpisů například činí trestným činem překonávání nebo ničení tohoto plotu. Nezákonný přechod hranice může být potrestán až třemi roky vězení.
Nové právní předpisy také umožňují podat žádost o azyl hned na hraničním přechodu a urychlit proces jejich vyřízení. Maďarský prezident Viktor Orbán v uplynulých dnech řekl, že hraniční plot a další maďarská opatření, která začnou platit v polovině září, přinesou v migrační krizi zásadní změnu.
