Kvóty přerozdělily jen 500 běženců. I tak se jich držte, žádá EU
Uprchlická krize
NOVÉ
1
Evropská komise opět vyzvala členské státy Evropské unie, aby urychlily přijímání uprchlíků a realizovaly tak dohodnutý mechanismus přerozdělení běženců podle kvót. Unijní země se loni dohodly na mimořádném přerozdělení nejprve 40.000 a poté dalších 120.000 syrských, iráckých a eritrejských žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Ale prozatím jich podle tohoto pravidla bylo přestěhováno z přetíženého jihu EU hlavně na sever unie pouze kolem 500.
Přestože se země EU na přerozdělení dohodly navzdory odporu Česka, Slovenska, Maďarska a Rumunska naposledy loni v září, pouze 15 členských států začalo mechanismus uvádět do praxe. Děje se tak ale velmi skromně, protože zatím se objevily nabídky místa pro 1081 lidí z Řecka a 966 z Itálie, přičemž vlastní přemístění se týkalo ještě menších počtů: 218 osob z Řecka a 279 z Itálie.
„Nastal čas, aby každý ukázal svou zodpovědnost,“ prohlásil eurokomisař pro migraci Dimitris Avramopulos, který odeslal ministrům vnitra všech 28 zemí dopis, aby situaci urychleně řešili.
Ministři vnitra zemí Visegrádu (V4 – Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) v lednu ve společném memorandu opět odmítli povinné kvóty pro přerozdělování uprchlíků. Česko by v rámci tohoto programu mělo do roku 2017 přijmout 2691 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců. Loni do Česka nebyl přemístěn žádný žadatel o azyl, letos by jich ale podle ministerstva vnitra mohlo přijet asi 900, zbytek pak v nadcházejícím roce.
Evropská komise také vyzvala Řecko, aby zlepšilo přijímací procedury a podmínky ubytování pro žadatele o azyl. Má tím umožnit, aby byli už z této země vraceni migranti, kteří se snaží dostat se do EU jen kvůli lepšímu živobytí.
Atény mají podle Evropské komise po běžencích prchajících před násilím či perzekucí chtít, aby žádosti o azyl podávali už v Řecku. Tedy aby si nemohli sami vybírat, kam se chtějí dostat. Většina imigrantů přitom usiluje o přistěhování do Německa.
Agentura AFP připomněla, že státy Evropské unie už zhruba pět let nevracejí běžence do Řecka, což by měly činit podle pravidla, že konkrétní osoba má o azyl požádat v první zemi, ve které vstoupila na unijní půdu.
Takzvaná dublinská unijní pravidla předpokládají deportace těch, kteří o azyl žádají jinde než v první zemi EU, ve které se ocitli. Evropský soud pro lidská práva v roce 2011, tedy před nynější migrační krizí, ovšem rozhodl, že kvůli naprosto nevyhovujícím podmínkám v Řecku tam jeden z žadatelů o azyl nemůže být vrácen. Některé země – včetně Německa – už tehdy takové návraty imigrantů do Řecka zastavily.
