Berlín riskuje střet s Tureckem. ‚Masakry Arménů byla genocida,“ řekl Bundestag
Průlomový krok Německa
AKTUALIZOVÁNO
1
Německý Spolkový sněm ve čtvrtek označil masakry Arménů Osmanskou říší v roce 1915 za genocidu. Schválená rezoluce přiznává, že svůj díl odpovědnosti za tehdejší události neslo i Německo jako spojenec Osmanské říše, které o masakrech vědělo, ale nezasáhlo proti nim. Poslanci zdůraznili, že rezoluce neznamená obviňování současné turecké vlády. Ankara se předem proti označení událostí z roku 1915 za genocidu ohradila a v reakci na hlasování odvolala svého velvyslance v Německu ke konzultacím.
Rezoluci podpořila velká většina poslanců ze všech parlamentních frakcí. Proti hlasoval jediný z německých zákonodárců. Jednání Spolkového sněmu sledovala v galerii pro hosty velká skupina Arménů, kteří po hlasování zdvihli papíry s nápisem „děkujeme“. Arménie rezoluci vřele uvítala a arménský ministr zahraničí Edvard Nalbandjan řekl, že Německo „významně přispělo nejen k mezinárodnímu uznání a zavržení arménské genocidy, ale také k univerzálnímu boji za prevenci genocidy a zločinů proti lidskosti“.
Při masakrech Arménů v Osmanské říši přišlo v roce 1915 o život přibližně 1,5 milionu příslušníků této křesťanské menšiny. Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše, považuje masakry za součást válečných operací a označení genocida odmítá.
Reportér České televize v Německu Václav Černohorský krátce po hlasování na svém Twitteru napsal, že „Ankara stáhla po hlasování Bundestagu o rezoluci o arménské genocidě svého velvyslance z Berlína“.
Ankara stáhla po hlasování Bundestagu o rezoluci o arménské genocidě svého velvyslance z Berlína. https://t.co/AMjmjxCxXN
— Vaclav Cernohorsky (@Vcernohorsky) 2. června 2016
Agentura Reuters později uvedla, že Německo svého velvyslance stáhlo ke konzultacím. Oznámil to turecký premiér Binali Yildirim a dodal, že „chybné rozhodnutí“ německého parlamentu má na svědomí „rasistická arménská lobby“. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zase v první reakci řekl, že rezoluce bude mít vážné dopady na turecko-německé vztahy.
O výrazném zhoršení vztahů hovořil také mluvčí turecké vládnoucí Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) Yasin Aktay. Strana podle agentury Reuters plánuje předložit v tureckém parlamentu deklaraci odsuzující rezoluci Spolkového sněmu. K rozhodnutí parlamentu došlo v době, kdy Německo má s Tureckem velmi křehké vztahy. Právě na Ankaře závisí dohoda o uprchlících, která by měla zastavit jejich proud do Evropy.
Svou reakci na Twitteru umístil také šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. „Způsob, jakým uzavřít temné stránky ve vlastní historii, není v tom, že se pošpiní historie jiných zemí nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu,“ napsal.
